Podmínky na chráněném trhu práce se zlepšují, k ideálu ale máme daleko, hodnotí ředitelka borovanského Nazaretu

Než se z klienta stane kolega, předcházejí tomu roky práce. „Velmi často to začíná klientem sociální služby, konkrétně u nás je to běžné. Tato služba podporuje rozvoj hendikepovaných, abychom našli něco, co jim vyhovuje a co jsou schopni na denní či hodinové bázi v rámci svého zdravotního omezení zvládat,“ popisuje ředitelka Nazaretu Markéta Guerra.

Markéta Guerra|foto:Matěj Vodička, Český rozhlas

Osoby s hendikepem podle ní možná obecně tak trochu generalizujeme. „Není to jen vozíčkář, když to hodně zjednoduším. Je to třeba také člověk, který prodělal mozkovou mrtvici a vrátil se do života, bohužel s omezením, je schopen práce, ale pouze s určitou podporou,“ dodává.

Zdravotně postižení rozhodně chtějí pracovat, ale ne vždy k tomu mají ty nejlepší podmínky. V posledních letech podíl hendikepovaných na trhu práce vzrostl. Podle dat Českého statistického úřadu pracuje zhruba polovina osob se zdravotním omezením či hendikepem. Více než 40 procent lidí z této skupiny má ale s nalezením práce problémy a zhruba každý šestý zaměstnaný se setkal s diskriminací.

„Problémem takových statistik ovšem je, že do kritéria zdravotního postižení spadne i ten, kdo bude mít například omezenou hybnost ruky a získá invaliditu prvního stupně. Naopak třeba takový vozíčkář s těžkým kombinovaným postižením nebude schopen nikdy pracovat. A tento mix nám potom dělá výsledné číslo. Osobně vnímám, že se to vyvíjí pozitivním směrem, ale ideální podmínky stále nemáme. Podobné je to třeba se zkrácenými úvazky žen po mateřské. Máme ještě co dohánět,“ hodnotí Markéta Guerra.

Celý rozhovor s ředitelkou střediska Nazaret v Borovanech si poslechněte v přehrávači pod titulkem.