Počítač mou profesi většinou opraví na astrologii, přiznává s úsměvem čerstvý prezident Mezinárodní astakologické asociace a rektor JU Pavel Kozák
Textový editor v počítači význam slova astakolog nezná. Přitom je to jednoduché – astakologie je věda zabývající se sladkovodními raky.
A shodou okolností jeden z nejvýznamnějších astakologů na světě je z jihu Čech. Konkrétně jde o rektora Jihočeské univerzity Pavla Kozáka, který je teď nově jmenovaným ředitelem Mezinárodní astakologické asociace. Do čela si ho zástupci této organizace zvolili na sympoziu v New Orleans v USA.
V čele této světové vědecké organizace bude Kozák působit příští dva roky. „Je to vyvrcholení mé vědecké kariéry. Byl jsem zvolen jednohlasně. Není to ale jen tak náhodou, jde o dlouhodobou práci a postup, jak v té odbornosti, tak i v rámci samotné asociace, kde jsem byl dlouhodobě členem výkonného výboru, potom i sekretářem,“ popisuje rektor Jihočeské univerzity.
Za hlavní cíle pro aktuální dvouleté období si asociace stanovila zachování biodiverzity raků a pokračování v co nejkvalitnějším výzkumu. Ráda by taky k oboru přilákala víc mladých vědců z řad studentů. Zpátky do Česka s Pavlem Kozákem přicestovala putovní, odhadem asi 140 miliónů let stará, vzácná zkamenělina mořského korýše, kterou vždy dostane prezident asociace.
„Je to úžasné, když si člověk představí tu relativitu. Co bylo před tisíci lety, to si možná vzdáleně uvědomíme. Co bylo před statisíci let, to už jen velmi těžko, a před miliony, to už prakticky vůbec. To předávání je docela hezká tradice. Zároveň setkání asociace se odehrávají na různých kontinentech, takže transport takové zkameněliny je i docela výzva,“ dodává vysokoškolský profesor.
Celý rozhovor s Pavlem Kozákem si poslechněte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
