Po pádu do ledové vody je lepší se moc nehýbat. Dlouhé plavání vede k většímu podchlazení, vysvětluje záchranář
Trénovaný člověk má výhodu. Když se ale zkušený námořník, potápěč či otužilec ocitne v ledové vodě neplánovaně, začne se i jeho tělo vlivem stresu chovat jinak. Mnohonásobně více to platí o lidech, kteří na pobyt ve studené vodě zvyklí nejsou. Tušíte, kolik má tonoucí v zimě času na záchranu?
Vodní záchranář Jan Sedláček říká, že například v desetistupňové stojaté vodě máme asi minutu na to, abychom se zorientovali, a pak dalších deset minut, abychom se pokusili o sebezáchranu. „To znamená dostat se na blízký břeh, nebo zpátky na loď, ze které jsme vypadli a podobně,“ popisuje.
Jestliže se nám to nepovede a jsme nuceni ve vodě čekat na záchranu, zbývá podle něj zhruba hodina, než upadneme do bezvědomí. „Pak už dojde ke kritickému podchlazení, kdy ztrácíme šanci na přežití – byť nejsme zranění ani netoneme. Ale podchlazení už má takový rozsah, že se dostane do nevratného stádia a lidé umírají,“ dodává.
Něco jiného je například zamrzlá řeka. „Teplota se mění podle toho, jaký je proud a jak hluboká je voda. V přehradních nádržích u dna máme okolo šesti až osmi stupňů Celsia. U hladiny těsně pod ledem je teplota kolem bodu mrazu. Led ale funguje jako izolant, takže pod ním může být trošku tepleji,“ vysvětluje Jan Sedláček.
Čtěte také
Hodně záleží i na venkovní teplotě. Jestliže se nám pod nohama proboří led v mínus dvaceti stupních a my se namočíme, musíme počítat s tím, že na mokrém těle se přenáší chlad mnohonásobně rychleji, než kdybychom byli suší.
Vodní záchranář proto upozorňuje na nejztrátovější místa na těle člověka. „Teplotu nejrychleji ztrácíme v oblasti krku, hlavy, podpaží a třísel. Ale i dýcháním ztrácíme tělesnou teplotu. A to se potom nasčítá,“ připomíná.
Po pádu do vody je tedy podle něj výhodou, když omezíme pohyb. „Plavání ke vzdálenému břehu vede k mnohem většímu podchlazení. Ale je těžké rozhodovat, jak se zachovat, co bude lepší. Rozhodně je nejlepší se do takové situace vůbec nedostat. Proto prevenci zdůrazňujeme v zimě i v létě, jak při koupání, tak třeba při bruslení na zamrzlé vodní ploše,“ uzavírá.
Celý rozhovor s Janem Sedláčkem o zásadách bezpečného pohybu na ledu i o pravidlech pro záchranu lidského života z ledové vody si poslechněte online.
Související
-
S otužováním začněte doma. Až vydržíte minutu pod studenou sprchou, můžete do rybníka, radí kouč
Vít Schlessinger se věnuje vrcholovým sportovcům i laikům a učí je, jak se soustředit na výkon. V kurzech chladové terapie radí také lidem, kteří se chtějí začít otužovat.
-
Je to mžik. Je to tiché a fatální. Mnoho lidí se utopí i doma na zahradě, upozorňuje záchranář
Na přední místa evropských statistik nás řadí zhruba 200 utonulých Čechů ročně. Máme víc těchto fatálních událostí než lidnaté Německo a některé přímořské státy.
-
Tísňové tlačítko a čidlo pohybu mohou zachránit život. Služba NADOSAH je pojistkou třeba pro seniory
NADOSAH – to je název služby, která nabízí podporu pro tísňové situace. Jde o sestavu několika zařízení. Ta dokáží přivolat pomoc i zaznamenat, že se klient nepohybuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
