Po dlouhých desetiletích se do Vyššího Brodu vrátili voraři. Členové spolku Vltavan s pomocí místních svázali vor

20. září 2021 08:36
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Členové spolku Vltavan Purkarec svázali ve Vyšším Brodě vor. Vzdali tak poctu vyšebrodským vorařům, kteří plavili dřevo

Voraři by zajásali! Pod klášterem ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku se po dlouhých desetiletých znovu objevil vor. Svázali ho členové spolku Vltavan Purkarec za pomoci místních obyvatel. A je stejný jako za našich předků, kteří po Vltavě plavili dřevo až do Prahy.

„Každou kládu připravujeme zvlášť a potom je svážeme a uděláme vorovou tabuli,“ popisoval jednatel spolku Vltavan Purkarec Josef Nachlinger.

Mezitím si příchozí prohlíželi maketu přední tabule voru. „Je to takzvaný předák. Byla to hlavní vorová tabule z toho celého pramene, kde bylo třeba osm nebo deset tabulí. Předák řídil celý ten pramen,“ vysvětloval předseda spolku Vltavan Jan Pöschl.

Na akci, která vzdala poctu vyšebrodským vorařům, se přišel podívat i potomek staré plavecké rodiny Stanislav Sípal. Zájemcům vyprávěl u dobových fotografií o svých předcích. „Můj dědeček Josef Sípal byl jeden z posledních vrátných, který tady plavil vory. V tomhle místě voroplavba začínala, protože to je první klidná voda, odkud mohlo dřevo vyplouvat,“ řekl.

Vltava, která Vyšším Brodem protéká, byla důležitou cestou, po které plulo dříví ze Šumavy až do Prahy nebo dále až do moře v Hamburku. Vor mohl řídit jen „vrátnej s patentem“. Pramen obvykle tvořilo šest až osm tabulí.

Čtěte také

Stanislav Sípal se svým otcem dokonce zúčastnil jako dvacetiletý plavby voru. Bylo to ovšem už jen součástí natáčení filmu Pan Vok odchází.

Vorařská akce ve Vyšším Brodě vznikla díky participativnímu rozpočtu, který město na začátku roku vyhlásilo. Místní sami posílali své návrhy a následně o nich hlasovali. Vyrobit vor napadlo místního občana Roberta Ouředníka.

Nejstarší písemné zmínky dokládající plavení dřeva na jihu Čech opravdu pocházejí už z první třetiny 12. století. V 16. století se pak plavba stala jednoznačně nejlacinějším způsobem dopravy, jehož důležitost zvyšovala rostoucí spotřeba stavebního dřeva, obchod se solí a ostatním zbožím. Dalším milníkem byl rok 1823, kdy Schwarzenbergové obdrželi privilegium k plavbě dřeva do ciziny. Výnosný export jihočeského dřeva kulminoval během druhé poloviny 19. století.  Po první světové válce a především v době hospodářské krize byl rozsah voroplavby výrazně omezen a poslední vory projely Prahou v polovině 20. století.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Související