Plavené kmeny zachycovala běžně dřevěná říční stavidla. V Plavu mají rechle železné
V jihočeské obci Plav mají jednu významnou technickou památku, kterou jinde na jihu Čech nenajdete. Jde o železnou lávku na řece Malši umístěnou na vysokých kamenných pilířích. Lávka nese železná vrata, lidově zvaná rechle. Lávka je unikátní, protože rechle byly obvykle dřevěné.
„Rechle jsou stavidla používaná k zachycení plaveného dříví při voroplavbě,“ vysvětlila starostka obce Plav Oldřiška Ribolová. Dřevo se v této oblasti plavilo z buquoyských lesů u Nových Hradů do Českých Budějovic. Železné rechle na Malši postavil tehdy hraběcí inženýr Augustin Procházka za 30 000 zlatých.
Rechle v Plavu, přesněji řečeno zdrž na plavení dřeva, byly v roce 2007 prohlášeny za kulturní technickou památku a byly zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky jako jediná stavba svého druhu v jižních Čechách.
„Téměř autenticky dochované rechle představují jeden z dalších pramenů pro dokumentaci tohoto druhu vodohospodářských děl s přímou návazností na podnikatelské aktivity šlechty, v tomto případě Buquoyů,“ uvádí se v dokumentaci Národního památkového ústavu.
Stavbu platili Buquoyové v souvislosti s regulačními pracemi na řece Malši v roce 1895 až 1896. Rodu Buqoyů patřily rozsáhlé lesy v Novohradských horách. Tam rostlo dřevo místy několik set let staré a na trhu velmi žádané. Jediným problémem bylo dostat dřevo z hor dolů a pak ke konkrétním zákazníkům.
Nakonec se ukázalo, že nejjednodušší cestou, byť ne nejlevnější, bude splavení dřeva po říčce Černé, poté po Malši až do Vltavy. „Plavilo se polenové dříví, které se v Hamburku používalo pro stavbu palub námořních lodí, dále dřevo bukové, které sloužilo jako dřevo topné a pak i dřevo dlouhé, přesněji řečeno vory,“ dodává publicista a historik Pavel Mörtl. Podle něj byly říčky Černá a Pohorský potok jedinými horskými bystřinami, kde se toto dlouhé dřevo plavilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Klouzavé bomby uspíšily pád Avdijivky i postup na Donbase. Ukrajina tak odpoví Rusku, míní analytik
-
Ohnisko ptačí chřipky potvrdili v chovu drůbeže na Klatovsku. Zřejmě jde o novou mutaci viru
-
Ukrajinský mírový plán je jednoduchý. Chtějí dost zbraní a možností se bránit, míní analytik Boháček
-
ONLINE: Lidé hlasují ve druhém kole voleb do Senátu. V Opavě po povodni nasadili mobilní urny