Planeta Neptun je modrá. Dřív na ní astronomové viděli i tmavou skvrnu, ta už ale skoro zmizela

27. září 2026

Jihočeské nebe

Naši sluneční soustavu tvoří čtyři planety zemského typu, Merkur, Venuše, Země a Mars, a pak za pásem asteroidů čtyři planety, kterým se říká plynní obři. Jedná se o Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Někdy se ze skupiny plynných obrů vyčleňují ledoví obři Uran a Neptun. Oba mají hluboko uvnitř kameno-ledové jádro, které obaluje plynná vrstva.

K průzkumu nejvzdálenější planety Neptun nejvíce přispěla až kosmická sonda Voyager 2, která odstartovala ze Země roku 1977, a poté Hubbleův kosmický teleskop v 90. letech.

„Víme, že Neptun se ve viditelné části spektra jeví modrý, možná je ve skutečnosti o něco světleji modrý, než jak ho většinou máme zobrazený na počítačově upravovaných snímcích. Stejně jako na ostatních plynných obrech můžeme vidět některé změny ve vrchních částech atmosféry,“ popisuje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Zatímco například na Jupiteru astronomové sledují velkou rudou skvrnu, která je ve skutečnosti vírem v atmosféře, na Neptunu dlouhou dobu pozorovali tmavou skvrnu. Ta ale v posledních letech už skoro zmizela. „Je daleko méně výrazná než na snímcích ze sondy z osmdesátých let. Pořád je to pro nás takový vzdálený svět, o kterém toho úplně mnoho nevíme,“ poznamenává Jana Tichá.

Pokud jde o měsíce planety Neptun, zatím je jich známo šestnáct. Největší z nich Triton byl objeven jen několik dnů po objevu samotného Neptunu. Další pak přibývaly díky snímkům ze sondy nebo největších pozemských dalekohledů.

autor: Filip Černý