Písničkář Jaroslav Hutka vzpomínal U Tří lvů na památný listopad 1989
Důležitým aktérem dění sedmnáctého listopadu byl písničkář Jaroslav Hutka, jenž v 70. a 80. letech ztělesňoval odpor proti normalizaci a nesvobodě, ačkoliv její větší část prožil v emigraci v Holandsku. Mimo to přiblížil posluchačům leccos z bohatství moravského folklóru, když si vybíral balady ze sbírky Františka Sušila.
Olomoučan Jaroslav Hutka, jenž letos oslavil 78. narozeniny, písničkářsky vyrůstal v Praze. V době vrcholících 60. let vystupoval ve dvojici s jinými písničkáři, třeba Petrem Kalandrou či Vlastou Třešňákem. Navzdory nepřízni společenských poměrů byla 70. léta až do odchodu do emigrace jeho umělecky nejzajímavějším obdobím.
Tehdy také založil folkové sdružení Šafrán, a mimochodem několik týdnů prožil v jihočeské vísce Domanín poblíž Třeboně, v malém domečku u jednoho z okolních rybníků.
V Čechách a na Moravě pak dlouhodobě zůstal v myslích lidí vedle Karla Kryla významným symbolem odporu proti totalitě. A tak když se vrátil do vlasti v listopadu roku 1989, okamžitě se s kytarou postavil do čela masových demonstrací a písničkou Náměšť dokázal oslovit davy na Letné.
Euforie a étos sametové revoluce jsou už dávno pryč a za 36 let se změnilo mnohé v české společnosti i v životě písničkáře Jaroslava Hutky
Dnes vám přinášíme záznam jeho vystoupení, s písničkami i zajímavým vzpomínáním, které se uskutečnilo ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice jen čtyři dny před 17. listopadem roku 2013.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
