Petra Hůlová: Normální svět. Příběh o normálnosti i nenormálnosti včera a dnes

1. červen 2025

Petra Hůlová napsala povídku ze současnosti o tom, že svět se mění a s ním i naše nazírání na nejrůznější věci. A že použití slova „normální“ je dost často čistá obhajoba našich činů.

Čte: Jana Ondrušková
Připravila: Ivana Myšková
Napsala: Petra Hůlová
Dramaturgie: Dominik Mačas
Zvukový mistr: Ondřej Franěk
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 24. 3. 2023

O normálnosti i nenormálnosti včera a dnes. Vyprávění samoživitelky dospívajícímu synovi, v bytě, v němž se netopí a stále vypadává proud, má podobu fugy, kdy každý návrat v čase přináší nové motivy a významy.

Pro Český rozhlas povídku Normální svět načetla herečka Jana Ondrušková v roce 2023.

Petra Hůlová

Petra Hůlová (1979) absolvovala kulturologii a mongolistiku na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Debutovala právě knihou spojenou s Mongolskem nazvanou Paměť mojí babičce (2002), za niž získala v kategorii Objev roku Magnesii Literu. Hůlová vypráví příběh několika mongolských dívek a žen různých generací, čímž skládá obraz tradiční společnosti s jejími výhodami i pastmi.

Čtěte také

Následovaly tři knihy v rychlém sledu. Novela Přes matný sklo (2004) je příběhem o vztahu stárnoucí matky a jejího rozvádějícího se syna. Cirkus les Mémoires (2005) vypráví o vztahu české fotografky a emigranta z Asie, kteří se setkají v New Yorku na lavičce a zamilují se do sebe. Próza Umělohmotný třípokoj (2006) je vlastně monologem třicetileté prostitutky. Za ni autorka získala Cenu Jiřího Ortena.

V roce 2008 obdržela Petra Hůlová Cenu Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga (2008), kterým se vrací zpět do mongolské stepi, tentokrát z ruské strany hranice.

Strážci občanského dobra (2010), kteří vyšli jako příloha časopisu Revolver Revue, jsou společensko-kritickou satirou o české současnosti, podobně jako o dva roky později Čechy, země zaslíbená (2012). Oba názvy jsou lehce ironické. Zatímco první novela líčila Krakov pohledem „obyčejné“ rodiny, druhá dokumentuje současné Česko očima ukrajinské imigrantky.

Novela Macocha (2014) je zpovědí matky, která v sobě nenašla mateřský cit. Zlodějka mýho táty (2019) je příběhem o střídavé péči, která nemusí vyhovovat každému dítěti. Zatím poslední autorčinou knihou je román Nejvyšší karta (2023), v němž hlavní postava, padesátiletá spisovatelka, bilancuje svůj život.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat