Petr Vok navěky odpočívá ve vyšebrodské hrobce vedle své milované Kateřiny z Ludanic

16. leden 2015
Česko – země neznámá

Vyšebrodský klášter na Českokrumlovsku na jihu Čech nechal prý založit Vok z Rožmberka v červnu 1259. Stalo se tak jako poděkování nebesům za to, že v těch místech neutonul při brodění přes řeku Vltavu. Divoký proud totiž podrazil nohy jeho koni a velmožův život visel v tu chvíli na vlásku.

Dnes můžete do Vyššího Brodu vyrazit kdykoliv, bez obav z prudké Vltavy. Dostatečně ji krotí dvě lipenské přehrady. Ve zdejším cisterciáckém klášteře můžete vidět slavný Závišův kříž, gotické obrazy, knihovnu, ale také celou expozici o průzkumu hrobky slavného šlechtického rodu Rožmberků. Poslední z nich, Petr Vok, zemřel v roce 1611. A mezi hlavní úkoly cisterciáků patří strážit místo věčného odpočinu všech Rožmberků zde pochovaných.

Léta s tím byl trochu problém, protože nikdo přesně nevěděl, kde se hrobka vlastně nachází. Výzkumy posledních let nakonec potvrdily, že hrobkou je podzemní prostor poblíž oltáře. V listopadu 2011 do ní odborníci organizace GEO-CZ a občanského sdružení Naše historie spustili miniaturní sondu. Historicky první záběry mikrokamerou ukázaly v kryptě pod podlahou tři rakve, dvě cínové, jednu dřevěnou. Na jedné z cínových rakví je možné přečíst nejen jméno Petra Voka, ale také nápis:

„…slovutný vládce a pán Petr Vok Ursinus, správce Rožmberského domu poslední život za smrt zaměnil na hradě svém třeboňském pátého listopadu před svítáním léta Kristova 1611 zde pohřben.“

Vyšebrodský oltář, pod nímž se v této části presbytáře nachází hrobka rodu Rožmberků

Petr Vok a jeho žena jsou i po smrti spojeni prstenem

Podle výsledků průzkumů provedených v roce 2009 se zprvu zdálo, že prostor hrobky je příliš malý na to, aby se do něj vešla těla čtyřiceti členů rodu Rožmberků. Před čtyřmi lety se ale přišlo na to, že na dně hrobky není podlaha, ale poměrně mocná zásypová vrstva.

Podle všeho byla původní rožmberská hrobka výrazně hlubší než dnes, měla hloubku minimálně 2,7 metru. „Během staletí došlo k tomu, že byl podzemní prostor kompletně zaplněn rakvemi s ostatky zemřelých. Ty se časem rozpadly a nebylo možné na ně už uložit jejich následníky. Namísto toho, aby byly ostatky shrnuty na jedno místo, jak se to dělávalo jinde, a pohřbívalo se dál, vyřešili to mniši mnohem pietnějším způsobem,“ míní převor vyšebrodského kláštera Justin Berka.

Mniši tedy zavezli celou spodní část krypty hlínou. Tím získali cisterciáci a pozdější členové rodu prostor pro další pohřbívání.

Jedním z nejzajímavějších nálezů je na první pohled drobnost. Na rakvi Petra Voka leží kromě přepadlé látky z rakve jeho manželky Kateřiny z Ludanic také zlatý prsten. Když totiž před lety odpadla pravá bočnice dřevěné truhly Kateřiny, pravděpodobně z ní vypadl a dokutálel se až na pravou stranu Vokovy rakve, kde zůstal ležet, a to navíc v místě, kde lze tušit pravou ruku zemřelého. A tak jsou ti dva symbolicky spojeni skutečně na věky.

Prostor nad hrobkou

Jedna záhada je tedy vyřešena, ale zbývají další. Celý vyšebrodský klášter slouží, kromě duchovních a hospodářských záležitostí i jako rozsáhlé pohřebiště samotných cisterciáků, kteří klášter po staletí spravují.

V kostele a kapitulní síni je pohřbeno 42 klášterních opatů, dva poslední leží ve vedlejší kapli svaté Anny. Na hřbitově vedle kostela je pochováno 70 řeholníků. Traduje se také, že ve zdejší kapitulní síni by měl být pohřben slavný Záviš z Falkenštejna, přesněji jeho hlava. Ale asi už se nikdy nepřijde na to, kde jeho ostatky odpočívají.

Spustit audio