Petr Janda si slepil rozbitou desku Elvise Presleyho a jako tramp ji hrál do úplného vydření

„Karel Mareš byl  člověk, profesionál, kterému se zkrátka věřilo. On  nás v Semaforu naučil, jak se máme chovat na pódiu. Říkal nám: Kluci, na tom jevišti musíte být sebevědomí a nedívejte se do kytar. Najděte si nějaký bod, do toho se dívejte, a netěkejte očima." Tak vzpomínal Petr Janda na režiséra, muzikanta a skladatele Karla Mareše v pořadu Světla ramp v souvislosti s ranými časy nejslavnější české rockové kapely všech dob jménem Olympic.

Hudba byla přirozenou součástí prostředí, v němž Petr vyrůstal. Jeho otec byl koncertním mistrem a bratři  Slávek a Jiří se stejně jako Petr rozhodli pro muziku.

Petr Janda také vzpomínal na to, jaká rádia jej v mládí ovlivnila, jaký měl vztah k Beatles, ale také vyprávěl úsměvnou historku o tom, jak je slepil singl s hitem Elvise Presleyho: 

„Já jsem byl tenkrát tramp. Jezdil jsem na čundr, měl jsem tele a vozil jsem s sebou malý kufříkový gramofon na kličku a tu desku jsem pouštěl trampům až do úplného vydření. Ta pak už skoro nehrála." 

A milé vzpomínání  květnového jubilanta Petra Jandy doplní starší nahrávky Olympicu – včetně těch velmi málo známých a hraných.