Petr Janda si slepil rozbitou desku Elvise Presleyho a jako tramp ji hrál do úplného vydření
Datum druhého května roku 1942 by si měli dobře zapamatovat příznivci českého bigbítu, jak se rockové muzice stále v Čechách říká, neboť v ten den se v Praze narodil kytarista, zpěvák, autor, kapelník i podnikatel, charismatická osobnost Petr Janda, neodmyslitelně propojený s dosavadní historií Olympicu.
„Karel Mareš byl člověk, profesionál, kterému se zkrátka věřilo. On nás v Semaforu naučil, jak se máme chovat na pódiu. Říkal nám: Kluci, na tom jevišti musíte být sebevědomí a nedívejte se do kytar. Najděte si nějaký bod, do toho se dívejte, a netěkejte očima." Tak vzpomínal Petr Janda na režiséra, muzikanta a skladatele Karla Mareše v pořadu Světla ramp v souvislosti s ranými časy nejslavnější české rockové kapely všech dob jménem Olympic.
Hudba byla přirozenou součástí prostředí, v němž Petr vyrůstal. Jeho otec byl koncertním mistrem a bratři Slávek a Jiří se stejně jako Petr rozhodli pro muziku.
Petr Janda také vzpomínal na to, jaká rádia jej v mládí ovlivnila, jaký měl vztah k Beatles, ale také vyprávěl úsměvnou historku o tom, jak je slepil singl s hitem Elvise Presleyho:
„Já jsem byl tenkrát tramp. Jezdil jsem na čundr, měl jsem tele a vozil jsem s sebou malý kufříkový gramofon na kličku a tu desku jsem pouštěl trampům až do úplného vydření. Ta pak už skoro nehrála."
A milé vzpomínání květnového jubilanta Petra Jandy doplní starší nahrávky Olympicu – včetně těch velmi málo známých a hraných.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
