Perleťové knoflíky lidé nejprve vyráběli doma jako přivýdělek, pak vznikla i ojedinělá perleťářská škola
Jižní Čechy nepatřily z hospodářského hlediska k příliš rozvinutým regionům, přesto se tu lidé věnovali činnosti jinde zcela nebývalé. Perleťářství. Jeho pomyslným centrem se stalo město Žirovnice na Pelhřimovsku.
Kolébkou perleťářství však byla Vídeň. Tam žila početná česká komunita vystěhovalců, která se kvůli mezinárodní i ekonomické situaci 60. let 19. století vrhala po svém na různé formy podnikání. A patřila mezi ně i výroba knoflíků z perleťového odpadu.
Jejich výrobci se pak vraceli domů, kde si otvírali své živnosti. Jedním z nich byl soustružník Josef Žampach, který roku 1864 v Žirovnici s několika dělníky otevřel první provozy.
Perleťáři tenkrát pracovali většinou doma, leckdy formou přivýdělku k hlavnímu zaměstnání. Zpracovávali jen pravou mořskou perleť a před vznikem republiky jich bylo okolo sto padesáti.
Jejich práce získávala na vážnosti, přestože za řemeslo byla vyhlášena až roku 1936. Rozvinulo se i vzdělávání, a v září 1939 se v Žirovnici otevřela jediná perleťářská škola u nás. Po válce začal pozvolný útlum oboru a dnes už je to vše jen vzpomínka.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
