Pěkné role v Jihočeském divadle měl operní a muzikálový pěvec i virtuózní hráč na pilu Petr Dopita
Dnešní Hudební pozdravení bude bohužel smutně zabarvené. Středa třináctého srpna byla posledním dnem v bohatém sedmasedmdesátiletém životě muzikálového a operního pěvce a také muzikanta, mistra světa ve hře na kanadskou pilu Petra Dopity.
Úctyhodně obsažné je umělecké curriculum vitae tohoto rodilého Olomoučana a absolventa brněnské konzervatoře, oboru operní zpěv – bas.
Petr Dopita v mládí zpíval s orchestrem Gustava Broma, s nímž pořídil také nahrávky v brněnském rozhlasovém studiu. Zázemí nalezl v Polsku, kde zpíval s kapelou Synkopy 61 a Helenou Blehárovou, cestoval s vlastním recitálem a působil v hudebním divadle v Poznani. V moravské metropoli založil „Brňácký folkový kabaret“ – BRŇAFKA.
Pro nás, Jihočechy, je důležité, že Petr Dopita byl od roku 1993 sólistou opery Jihočeského divadla, kde dostal řadu zajímavých úloh, třeba hraběte Monteroneho ve Verdiho Rigolettu nebo Rychtáře v opeře Leoše Janáčka Její pastorkyňa, abych zmínil alespoň dvě za všechny ostatní.
V Jihočeském divadle také účinkoval například v operetě Na tý louce zelený a hrál Čochtana v muzikálu Divotvorný hrnec, a to i na českokrumlovském otáčivém hledišti.
V nekrolozích je hlavně zmiňována Dopitova pražská štace a to, že alternoval Daniela Hůlku v hlavní roli slavného muzikálu Dracula a sklízel úspěchy v představeních jako Johanka z Arku nebo Jesus Christ Superstar.
Vedle všech pěkných divadelních rolí si Petr Dopita získal i mezinárodní renomé coby virtuózní hráč na kanadskou pilu. Před necelými dvaceti roky v rozhovoru ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice odpověděl, jak se k tomuto neobvyklému instrumentu dostal a co je k tomu potřeba, a to si můžete poslechnout.
Na Petra Dopitu však zavzpomínáme také jako na zpěváka v Árii znovuzrození, Arii des Johannes švýcarského skladatele Joachima Raffa s textem Jihočecha Vladimíra Sulka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.