Pantáta Lanna vyrobil i 350 lodí za rok. Podnikatelské úspěchy budějovického rodu mapuje kniha
„Lannovku“ zná asi každý, kdo v Českých Budějovicích nějakou dobu pobýval. Víte ale, po kom je ulice pojmenovaná? Rod Lannů byl ve své době významný v celé střední Evropě. Jeho podrobnou historii mapuje nedávno vydaná kniha Adalbert Lanna – tři generace podnikatelského úspěchu. Vznikala několik let a výrazně se na ní podílel ředitel českobudějovického Biskupského gymnázia Martin Maršík.
Kromě Lannovy třídy narazíte v jihočeském krajském městě třeba i na Lannovu loděnici, kde se 23. dubna roku 1805 narodil Adalbert Lanna starší, nejvýraznější představitel podnikatelského rodu. První obchodní úspěchy slavil díky řece Vltavě. Z jihu Čech ještě jako mladý muž doplul až do Hamburku.
„V roce 1829 se otevřel obchod se solí. Do Prahy tak mohl sůl dovážet kdokoliv. Adalbert Lanna se toho chytil, později se mu podařilo od Schwarzenbergů koupit tu loděnici, kde se narodil, a to byl základ jeho podnikání. Zmíněný letopočet tak můžeme označit za počátek samostatné firmy,“ vyzdvihuje klíčová fakta Martin Maršík, ředitel Biskupského gymnázia, církevní základní školy a základní umělecké školy, spoluautor publikace o rodu Lannů.
Kromě vorů stavěla firma Adalberta Lanny staršího i čluny k přepravě různého zboží. „Pro představu, ze začátku měly velikost 33 x 4 metry. Pět až šest tesařů takový člun zvládlo udělat za osm dní. Potom, co se koryto Vltavy trochu upravilo, byly čluny ještě o něco větší. Dílna jich dokázala vyrobit i 350 za rok,“ vyjmenovává Martin Maršík.
K vodě přibyla také železnice. Lanna se stal akcionářem koněspřežky mezi Českými Budějovicemi a Lincem. Nezaměřoval se ale pouze na vývoz a dovoz zboží, provozoval i hostinec nebo cukrárnu. Dráhu zásoboval osmi stovkami svých koní.
„Byl to také člověk s obrovským sociálním cítěním. Svým zaměstnancům přiděloval pozemky, podporoval je v nemoci, což tehdy absolutně nebylo zvykem. Spolufinancoval například spolek na rozdělování chleba, staral se v Českých Budějovicích o sirotky. Každý den vstával v pět hodin ráno, vzal si modrou zástěru a šel mezi své zaměstnance. Říkali mu pantáta Lanna,“ doplňuje Martin Maršík.
Jak pokračovala rodinná firma Adalberta Lanny staršího? A najdeme dnes ještě potomky tohoto rodu? Celý rozhovor s Martinem Maršíkem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
