Opuštěných areálů a budov v Česku přibývá. V brownfieldech je ale velký potenciál, míní krajinná ekoložka
Ve městech i na venkově, výjimečně také ve volné přírodě můžete natrefit na brownfieldy. Jde třeba o opuštěné bývalé továrny, vojenské areály nebo zemědělské budovy. Do této kategorie dříve spadala třeba i část zámeckého pivovaru v Českém Krumlově nebo písecká Sladovna, dnes oba komplexy slouží veřejnosti jako kulturní a výstavní prostory.
Brownfieldy se zabývá krajinná ekoložka Vendula Moravcová z katedry agropodnikání a rozvoje venkova Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Odpověď na otázku, proč vlastně brownfieldy vznikají, je podle ní prostá. „Většinou se jedná o nějaké staré areály, výrobní či skladovací prostory nebo prostě stavby, o které jejich majitelé ztratili zájem, protože bylo například příliš nákladné je nějak opravovat či pro ně vymyslet jiné využití. Za brownfield tak můžeme označit i opuštěný a zchátralý rodinný dům, dokonce také patro budovy,“ vysvětluje.
V Česku existuje Národní databáze brownfieldů provozovaná agenturou CzechInvest. Ta ale rozhodně všechny takové areály a budovy na našem území neeviduje. „Máme určitě spoustu maloplošných brownfieldů, které v evidenci chybí. Statistiky nejsou úplně spolehlivé, přesto můžeme říct, že malých i větších brownfieldů u nás přibývá. Za poslední rok do zmíněné databáze přibylo zhruba 200 položek,“ dodává Vendula Moravcová.
K dispozici je také několik státních dotačních titulů na přestavby brownfieldů. „Určitě je zájem tuto problematiku řešit, minimálně i kvůli stále většímu úbytku zemědělského půdního fondu, který mizí zejména v souvislosti s výstavbou skladovacích hal, nových vilových čtvrtí nebo rozšiřováním měst. Stát se prostřednictvím dotací snaží vybízet k využití již zabraných ploch, v brownfieldech je velký potenciál,“ konstatuje krajinná ekoložka.
Celý rozhovor s krajinnou ekoložkou Vendulou Moravcovou o brownfieldech si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
