Oltář ze zničené kaple ve vsi Čeraz už chtěli spálit. Nakonec se podařilo celou památku zachránit

První dohledatelná zmínka o kapli Nejsvětější Trojice v Čerazi pochází z roku 1888, kdy byla zakreslena na mapě. Postavena byla díky darům místních obyvatel – tradičních selských rodů. Architektonicky jde o zděnou kapli obdélného půdorysu se sedlovou střechou, typickou pro jihočeské venkovské kaple.

V současnosti je kaple opravená, uvnitř se nachází zčásti původní mobiliář, ale i obrazy a sochy věnované místními lidmi.

Před více než deseti lety ale stála na čerazské návsi ruina. Z moci úřední totiž někdo po revoluci překvalifikoval kapli na zemědělskou stavbu a hrozila demolice. Okna byla rozbitá, celou kaplí prorůstaly kořeny lípy, která tu stála. Dokonce už bylo v plánu spálit zničený oltář během pálení čarodějnic.

„Kaple byla vybydlená, oltář pokrývaly lišejníky a mech, bylo to v hrozném stavu. Když jsem se dozvěděla, že chtějí oltář spálit, zavolala jsem kamarádovi o radu. On mi poradil, abych to vyčistila cibulí. Takže jsem nakoupila cibuli, rozřízla a kousek po kousku čistila. Vyšel z toho nádherný oltář,“ vzpomíná Taťána Mlejnková, která stojí se svým manželem Josefem za obnovou památky.

Nakonec se podařilo iniciovat rekonstrukci, obec sehnala dotaci a v květnu 2016 byla kaple znovu slavnostně vysvěcena.

Letos v sobotu 9. května od 10 hodin oslaví lidé v Čerazi výročí – deset let od obnovy kaple a zároveň sto let od založení sboru dobrovolných hasičů. Součástí programu bude mše svatá a vystoupí trubači.

Ve vesnici Čeraz, která spadá pod Vesce na Táborsku, dnes žije 50 stálých obyvatel. Taťána Mlejnková z kroniky a dalších pramenů například zjistila, že ve vísce historicky téměř nebyla negramotnost a skoro v každé chalupě byl učitel. Okolí je zajímavé mimo jiné tím, že se zde dochovalo překvapivě hodně drobných sakrálních staveb – křížů, kapliček a božích muk.

Pokud se vydáte z Čerazi směrem k Lužnici, dojdete k unikátnímu mlýnu Čejnov. Ten pochází z 16. století a ve 20. století postupně chátral. Obnovil ho Jaroslav Steinocher, potomek místních mlynářů.