Odstřelili statky i kostel, většinu vesnice zatopila lipenská přehrada. Teď se domy znovu vynoří nad hladinu

12. září 2019

Největší vodní stěna v České republice vznikne v Dolní Vltavici u Lipna a zatopená obec s pohnutou historií vystoupí nad hladinu. Originální pohled do minulosti nabídne akce Dolní Vltavice žije v sobotu 21. září.

„Vytvoříme vodní stěnu a na ní budeme promítat ve 3D příběh. Jeho součástí bude i vynoření zaniklé Dolní Vltavice,“ zve organizátorka Ema Kondysková.

Ta provozuje v Dolní Vltavici penzion a už několik let se zajímá o historii obce, jejíž velká část zmizela před šedesáti lety pod hladinou lipenské přehrady. „Už v roce 2015 pro nás studenti vytvořili vizualizaci vesnice a nyní chceme uspořádat setkání rodáků a jejich potomků, lidí z Bavorska, Rakouska a Česka, aby navázali vztahy,“ vysvětluje.

Setkání se zúčastní například Antonín Pártl, který v současnosti žije v obci Brloh pod Kletí. V Dolní Vltavici bydlel jako dítě od roku 1947. „Přišli jsme tam, když otec dostal funkci vedoucího pošty. Já jsem tam v roce 1951 začal chodit do první třídy,“ vzpomíná.

První ranou pro život v Dolní Vltavici byl už odsun německých obyvatel v roce 1946. Ema Kondysková zná tuto dobu ze vzpomínek Helmuta Nodese. „Jednou v sobotu ráno přišel správce a ukázal na rodiny, které půjdou. Lidé měli asi dvě hodiny na to, aby si sbalili zavazadla, maximálně třicet kilo, naložili to na vozy a prostě jeli,“ popisuje.

Rodina Helmuta Nodese byla převezena do oblasti nedaleko Bad Füssingu v Bavorsku. „Tam vystoupili a místní sedláci si je rozebrali k sobě na statky. Celá osmičlenná rodina žila v jedné místnosti a zažili tam poměrně velké rozčarování, protože byli vyhnáni a na novém místě je také nechtěli. Ještě se tam totiž ukrývali lidé, kteří utekli z měst před bombardováním, a bylo hodně lidí a málo jídla. Jim říkali Böhmáci, takže nebyli ani Češi ani Němci a dávali jim to pociťovat,“ vypráví.

„Nikdo na těch místech nezůstal, dostali se severněji do Bavorska a myslím, že nakonec tam jsou spokojeni, ale na svoji rodnou Dolní Vltavici opravdu nezapomenou,“ dodává Ema Kondysková.

Čtěte také

Začátek konce Dolní Vltavice přišel podle Antonína Pártla už v roce 1947. „Začalo vyměřování hladiny lipenské nádrže a už se vědělo, že to bude až nad hřbitovem, zůstane jenom pět nebo šest domů a celá dolní část bude zatopena, takže ty domy už se postupně neopravovaly,“ líčí.

Vesnice začala mizet pod hladinou v roce 1957. „Do té doby už se nějaké domy bouraly, i kostel byl odstřelen. A musel se odklízet stavební materiál, nesměly tam třeba zůstat trámy a dřevo, protože to by plavalo po hladině. Pod vodou tak jsou jen trosky, zbytky staveb,“ říká.

Zaniklou obec dnes kromě vizualizace připomínají dochované fotografie z nejrůznějších rodinných sbírek. Zájemci si je budou moci prohlédnout při slavnosti 21. září.

Dále akce Dolní Vltavice žije nabídne vystoupení folklorní skupiny i dechových kapel, křest nové publikace o historii obce s příběhy rodáků nebo přednášku kronikáře. „Vrchol programu pak bude po setmění, protože na to potřebujeme úplnou tmu,“ zve Ema Kondysková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.