Odstřelili statky i kostel, většinu vesnice zatopila lipenská přehrada. Teď se domy znovu vynoří nad hladinu
Největší vodní stěna v České republice vznikne v Dolní Vltavici u Lipna a zatopená obec s pohnutou historií vystoupí nad hladinu. Originální pohled do minulosti nabídne akce Dolní Vltavice žije v sobotu 21. září.
„Vytvoříme vodní stěnu a na ní budeme promítat ve 3D příběh. Jeho součástí bude i vynoření zaniklé Dolní Vltavice,“ zve organizátorka Ema Kondysková.
Ta provozuje v Dolní Vltavici penzion a už několik let se zajímá o historii obce, jejíž velká část zmizela před šedesáti lety pod hladinou lipenské přehrady. „Už v roce 2015 pro nás studenti vytvořili vizualizaci vesnice a nyní chceme uspořádat setkání rodáků a jejich potomků, lidí z Bavorska, Rakouska a Česka, aby navázali vztahy,“ vysvětluje.
Setkání se zúčastní například Antonín Pártl, který v současnosti žije v obci Brloh pod Kletí. V Dolní Vltavici bydlel jako dítě od roku 1947. „Přišli jsme tam, když otec dostal funkci vedoucího pošty. Já jsem tam v roce 1951 začal chodit do první třídy,“ vzpomíná.
První ranou pro život v Dolní Vltavici byl už odsun německých obyvatel v roce 1946. Ema Kondysková zná tuto dobu ze vzpomínek Helmuta Nodese. „Jednou v sobotu ráno přišel správce a ukázal na rodiny, které půjdou. Lidé měli asi dvě hodiny na to, aby si sbalili zavazadla, maximálně třicet kilo, naložili to na vozy a prostě jeli,“ popisuje.
Rodina Helmuta Nodese byla převezena do oblasti nedaleko Bad Füssingu v Bavorsku. „Tam vystoupili a místní sedláci si je rozebrali k sobě na statky. Celá osmičlenná rodina žila v jedné místnosti a zažili tam poměrně velké rozčarování, protože byli vyhnáni a na novém místě je také nechtěli. Ještě se tam totiž ukrývali lidé, kteří utekli z měst před bombardováním, a bylo hodně lidí a málo jídla. Jim říkali Böhmáci, takže nebyli ani Češi ani Němci a dávali jim to pociťovat,“ vypráví.
„Nikdo na těch místech nezůstal, dostali se severněji do Bavorska a myslím, že nakonec tam jsou spokojeni, ale na svoji rodnou Dolní Vltavici opravdu nezapomenou,“ dodává Ema Kondysková.
Čtěte také
Začátek konce Dolní Vltavice přišel podle Antonína Pártla už v roce 1947. „Začalo vyměřování hladiny lipenské nádrže a už se vědělo, že to bude až nad hřbitovem, zůstane jenom pět nebo šest domů a celá dolní část bude zatopena, takže ty domy už se postupně neopravovaly,“ líčí.
Vesnice začala mizet pod hladinou v roce 1957. „Do té doby už se nějaké domy bouraly, i kostel byl odstřelen. A musel se odklízet stavební materiál, nesměly tam třeba zůstat trámy a dřevo, protože to by plavalo po hladině. Pod vodou tak jsou jen trosky, zbytky staveb,“ říká.
Zaniklou obec dnes kromě vizualizace připomínají dochované fotografie z nejrůznějších rodinných sbírek. Zájemci si je budou moci prohlédnout při slavnosti 21. září.
Dále akce Dolní Vltavice žije nabídne vystoupení folklorní skupiny i dechových kapel, křest nové publikace o historii obce s příběhy rodáků nebo přednášku kronikáře. „Vrchol programu pak bude po setmění, protože na to potřebujeme úplnou tmu,“ zve Ema Kondysková.
Související
-
Před 60 lety se Lipno naplnilo vodou, vše urychlila povodeň
Největší vodní plocha v Čechách, Lipenská přehrada, se poprvé naplnila v roce 1958. Pod vodou zmizelo několik šumavských obcí. O rok později už na hladině jezdily parníky.
-
Museli vymést celý dům, pak jim ho zbořili. Po vesnicích u Temelína nezbylo skoro nic
Narodili se tu, žili tu a pak museli odejít. Ničení vesnic kvůli stavbě elektrárny Temelín je námětem knihy Rybí krev. Mezi lidi, kteří to zažili, patří Marie Poláková.
-
Zaniklé obce, řemesla i počátky lyžování ukazuje nová kniha s fotkami ze Šumavy
Dosud neznámé fotografie Šumavy představuje nová kniha s názvem Šumava - krajina pod sněhem. Snímky pocházejí převážně z první poloviny minulého století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.