Odkládejte si na důchod čtyři procenta ze mzdy, radí odborník. Pak budete moci odejít do penze dřív

Vychází to z předpokladů zkvalitňování zdravotní péče, zvyšování průměrného věku dožití, ale zejména z narůstajícího počtu seniorů oproti lidem v produktivním věku, kteří sociální systém plní, jak uvádí Tomáš Machanec, ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud si nedovedete představit, že byste pracovali tak dlouho, budete mít možnost odejít zhruba o tři roky dříve do předčasného důchodu. V tom případě se vám ale suma budoucí penze bude navždy krátit, a to až o 40 procent, což je podle Tomáše Machance hodně. Upozorňuje na to, že pokud by se člověk s takovou penzí dožil třeba osmdesáti let, byl by ohrožen sociální chudobou. 

Další možností je předdůchod. Ten mohou zvolit lidé, kteří si spoří do důchodového připojištění. Pak mohou počítat s odchodem na penzi až o pět let dřív, ale také s tím, že si tyto roky zaplatí z oněch penzijních úspor.

V současnosti čtvrt milionu na rok

Kolik by tedy měl mít člověk naspořeno, aby si předdůchod pokryl? „Záleží na tom, jaký příjem si představujete. Dnes je průměrný důchod přibližně 20 tisíc korun měsíčně, takže se dá říci, že jednomu roku výplaty důchodu odpovídá asi čtvrt milionu. Pokud by tedy někdo chtěl předdůchod na dva roky, měl by mít naspořeno přibližně půl milionu korun, pokud na čtyři roky, tak milion,“ počítá Tomáš Machanec.

Jedním dechem dodává, že to nejsou malé peníze. „Nicméně pokud si spoříte dvacet a více let, tak prostředky přibývají, včetně zhodnocení, každým rokem. A ta částka není vůbec nereálná,“ ujišťuje.

Abychom mohli myslet na zadní kolečka včas, musíme odhadnout, kolik peněz jednoho dne budeme potřebovat. „Částka, která stačí dneska, za deset, dvacet let stačit nebude. Doporučil bych nemluvit o absolutní sumě, ale o podílu ze mzdy,“ říká Tomáš Machanec.

Čtěte také

Jídlo a emoční nákupy nás připravují o nejvíc peněz. Zrevidujte také automatické platby, radí odbornice

Podle něj by bylo ideální, kdybychom měsíčně odkládali v průměru čtyři procenta z příjmu. „Bylo by dobré od nějakých třiceti let věku spořit asi tři až čtyři procenta ze mzdy, tento podíl udržet, a pak po padesátce ho třeba ještě mírně zvýšit,“ radí s tím, že když je vám přes třicet a máte rodinu, životní náklady jsou vyšší, zatímco když už jsou děti odrostlé, můžete si dovolit ukládat víc.

„Někteří zaměstnavatelé navíc na důchodové připojištění přispívají, třeba dvěma procenty ze mzdy. V tom případě vám bude stačit odkládat jenom druhá dvě procenta,“ připomíná ředitel odboru sociálního pojištění.

„Myslím si tedy, že se tímto způsobem dá dosáhnout na zajímavé zhodnocení a zajímavou rezervu, kterou lze použít buď na několik let před důchodovým věkem, nebo i po dosažení důchodového věku jako doplňkovou menší pravidelnou penzi, případně finanční rezervu,“ uzavírá.

Celý rozhovor o důchodech s Tomášem Machancem z ministerstva práce a sociálních věcí si poslechněte online.