Oddlužení jihočeských nemocnic závisí také na ostatních krajích

ČTK to řekl zástupce jihočeského hejtmana Vladimír Pavelka. Teprve potom podle něj kraj, který totéž provedl již v devadesátých letech, bude mít možnost oživit své zdravotnictví. Získá totiž větší podíl na penězích, jež ministerstvo pro resort uvolňuje.

Podle zástupce hejtmana ale nemohou o rušení lůžek rozhodovat kraje, které dostaly nemocnice do správy od státu, protože k tomu zastupitelstva nejsou odborně kompetentní. "Je na to jeden způsob, který se osvědčil již v minulosti, jmenuje se výběrové řízení," odkázal Pavelka na složitý, avšak profesionální postup, který prověřil kvalitu zdravotnických zařízení v devadesátých letech. "To se ale musí řešit centrálně," upozornil. Na základě kladného či záporného posudku výběrové komise na jihu Čech zaniklo několik zařízení, nebo byla přeměněna na léčebny dlouhodobě nemocných. V kraji tak zůstalo jen sedm nemocnic v každém okresním městě a jedna menší v Dačicích na Jindřichohradecku. Jihočeské nemocnice podle Pavelky ale nejsou v tak dobré finanční situaci, jak by se mohlo zdát ze statistik. Zdravotnická zařízení sice dluží podle posledních údajů asi 323 milionů korun, což je ve srovnání se sousední Vysočinou polovina, v regionu je ale po úpravách v devadesátých letech méně nemocnic. Hlavní část dluhu navíc leží na třech zařízeních - strakonické, táborské a českokrumlovské nemocnici. Podle Pavelky jižní Čechy v současné době doplácejí na přerozdělování peněz ve zdravotnictví, protože prostředky stále více proudí do jiných regionů, které se s nadbytkem lůžek ještě nevyrovnaly. Například Jihomoravský kraj má podle odhadů asi dvojnásobnou kapacitu, než by měl mít po optimalizaci. Z toho důvodu jsou jihočeské nemocnice podle něj silně podinvestované. Podle odhadů krajského úřadu by na investice potřebovaly až miliardu korun. Dosud si některé z nich musely zařízení kupovat i na splátky, což jen zvýšilo jejich zadluženost. Podle Pavelky nepovede ke zlepšení situace ani chystaný přechod na platby za jednotlivé diagnózy, který prosazuje ministryně zdravotnictví Marie Součková. "Je tam velký nepoměr mezi hodnocením chirurgických výkonů a ostatních činností, který bude některé nemocnice zvýhodňovat a jiné ne," vysvětlil Pavelka. Nelze totiž podle něj například srovnávat nemocnici v Českých Budějovicích a mnohem menší zařízení v Dačicích. Největší problémy trápí v současnosti nemocnici ve Strakonicích, které kvůli dluhům již velkodistributoři dvakrát odmítli dodávat léky na faktury. Desetimilionové dluhy z minulosti se táhnou i za nemocnicemi v Táboře a Českém Krumlově. Relativně nejlépe je na tom českobudějovická nemocnice, která hospodaří dokonce s přebytkem, což vedlo jihočeské zastupitele k tomu, aby v úterý schválili její přeměnu na akciovou společnost. Bez dluhů jsou i nemocnice v Písku a Jindřichově Hradci. "Je to ale relativní, stačí výkyv v platbě od pojišťovny a 'vezou' se také," upozornil Pavelka.