Odborník na starou hudbu Martin Horyna vede soubor Dyškanti, sám hraje na loutnu i varhany
Vokální soubor Dyškanti vznikl v roce 1982. Za bezmála 40 let jeho existence se v něm vystřídala celá řada hudebníků. Celou dobu ale stojí v jeho čele Martin Horyna, odborník na raně novověkou hudbu a také hráč na loutnu, varhany a violu.
Vztah k muzice získal už v rodině. „Doma se celkem zpívalo. Maminka uměla hodně písniček, děda měl takový zvláštní repertoár společenských písniček a zpívali jsme třeba, když jsme chodili pěšky k příbuzným na samotu na Kleti,“ vzpomíná.
Martin Horyna se narodil v Českém Krumlově, už v mládí ho zaujala stará hudba. Část života strávil v Praze a v současné době vyučuje hudební teorii a dějiny hudby na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity.
Je jedním ze zakladatelů souboru Dyškanti. „Od střední školy se věnuji hudbě 16. století, a když jsem potom pracoval na diplomové práci, v archivu v Krumlově jsem narazil na pojem dyškanti. Tak se říkalo malým klukům z chudých rodin, kteří chodili do školy, nemuseli za to platit, ale zpívali každý den v kostele. Když jsme zakládali soubor, nejprve jsme neměli název, pak jsme zvolili tenhle,“ vysvětluje.
Dyškanti vznikli jako malý komorní smíšený sbor. Během let se rozrostl a vystřídalo se v něm asi padesát zpěváků. Soubor se věnuje hlavně duchovní hudbě české renesance. Repertoár vychází především z výzkumné činnosti Martina Horyny.
Rozhovor s hudebním historikem a vedoucím souboru Dyškanti Martinem Horynou si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
