Od západní k východní medicíně přešla lékařka Michaela Šimková, i když ji od toho mnozí zrazovali
„Medicína mě vždycky fascinovala a dávala jsem jí všechno. Postupem let jsem ale zjistila, že krabička té klasické mě nějakým způsobem omezuje. Navíc jsem i ze studií východní medicíny věděla, že řada věcí se dá dělat jinak,“ vysvětluje svůj odklon k celostní medicíně českobudějovická lékařka Michaela Šimková.
Přiznává, že její rozhodnutí nebylo jednoduché a nejen ze strany rodičů, ale i mnoha kolegů se objevily pochybnosti a nedůvěra. „Říkali mi, že je chyba opouštět něco, co jsem studovala, a vydávat se na neznámou cestu. Ale já tomu věřila a splnila jsem si sen,“ vzpomíná.
Dnes se v její ordinaci mezi klienty objevují i lékaři, kteří využívají jejích znalostí a také bylinek, které používá.
Ačkoliv není militantní odpůrkyní západní medicíny, prášky na bolest rozhodně nepolyká. „Bolest totiž slouží jako brzda. Nutí nás zastavit se, všímat si, proč vznikla. Když jsme otupeni prášky, může se nám to šeredně vymstít,“ dodává.
S názory doktorky Michaely Šimkové, která také provozuje školu medicíny souvislostí, se můžete seznámit v magazínu Dámská jízda. Dále se v pořadu dozvíte i to, proč je třeba třít dlaněmi o sebe.
Související
-
Zlomené srdce je traumatem pro srdeční sval. Podle celostní medicíny se bolesti duše odráží na těle
Záměna části za celek, to je básnický prostředek, který ale někdy používá i klasická medicína. Zaměňuje člověka za jeho nemocný orgán – „ty játra, co leží na čtyřce“.
-
Ani nemoc nevzala Monice Brýdové radost z tvoření
Známá českobudějovická kreativní publicistka Monika Brýdová vás nechá nahlédnout do svého nynějšího života a prozradí mimo jiné, jak jí pomáhají víra, naděje i láska.
-
Adéla Marvanová se věnuje motýlím masážím a považuje se za strážkyni placenty
Jako prostředek, jak skutečně uvidět druhého člověka a sdílet s ním danou chvíli, chápe své motýlí masáže Adéla Marvanová. Jejím darem je schopnost naslouchat a cítit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.