Od Postoloprtského masakru uplynulo 72 let

Tehdy na přelomu května a června soustředila československá armáda v Postoloprtech Němce z města a Žatce. Němečtí chlapci a muži ve věku od 13 do 65 let byli umístěni do kasáren; ženy, děti a staří lidé do lágru v místní bažantnici. V červnu bylo několik stovek mužů a to včetně nezletilých postříleno.

Z pozdějšího vyšetřování vyplynulo, že se tak stalo na rozkaz místního obecního policisty z Postoloprt Bohuslava Marka, činného v Revoluční gardě a štábního kapitána Vojtěcha Černého, který nechal zastřelit pět 13 letých chlapců, kteří z kasáren utekli.

Důvodem k popravám nebylo chování zastřelených během války, ale jenom skutečnost, že šlo o Němce. Mrtvá těla byla pohřbena do společných hrobů. O dva roky později byli mrtví tajně exhumováni a zpopelněni. Stalo se tak v rámci pokusu speciální poslanecké komise masakr vyšetřit.

Komise tehdy dospěla k závěru, že zavražděných mohlo být až kolem dvou tisíc. Po komunistickém převratu v roce 1948 bylo vyšetřování zastaveno, předseda vyšetřovací komise popraven a celou věc zahalilo mlčení.

O masakru se začalo mluvit až po roce 1989, kdy bylo v roce 1997 vyšetřování znovu otevřeno. Viníci ale trestu ušli, v době uzavření případu byli už po smrti. Od roku 2010 připomíná v Postoloprtech masakr deska s nápisem: všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945.

Im Jubiläum der Woche erinnern wir an ein trauriges Ereignis: es war eins der größten Massaker der Deutschen in der Tschechoslowakei: Das Massaker von Postelberg. Zu ihm kam es Anfang Juni. Ende Mai und Anfang Juni versammelte die Tschechoslowakische Armee in Postelberg Deutsche aus Saaz und Postelberg. Deutsche Jungen und Männer zwischen 13 und 65 Jahre wurden in die Kaserne eingesperrt, Frauen, Kinder und Greise ins Lager in dem Fasanengarten. Zwischen 3. und 7. Juni wurden mindestens 763 deutsche Männer und Jungen im Alter von 12 bis über 60 Jahre erschossen. Aus den späteren Ermittlungen ergab sich, dass das auf Befehl vom örtlichen Polizeibeamten aus Postelberg, Bohuslav Marko geschah, der in den „Revolutionsgarden“ tätig war und Hauptmann Vojtech Černý, der fünf dreizehnjährige Junge erschießen lies, die aus der Kaserne flohen.

Der Grund für die Hinrichtungen war nicht das Verhalten der Erschossenen im Krieg, sondern nur die Tatsache, dass sie Deutsche waren. Die Leichen wurden in Massengräber begraben. Zwei Jahre später wurden die Toten geheim exhumiert und eingeäschert. Das war ihm Rahmen des Versuches einer Abgeordnetenkommission das Massaker zu untersuchen. Die Kommission kam zum Beschluss, dass es damals etwa zwei Tausend ermordete gab. Nach dem Kommunistischen Umsturz im Jahre 1948 wurden die Ermittlungen eingestellt, der Vorsitzende der Kommission wurde hingerichtet und die Sache wurde ins Schweigen verhüllt. Über das Massaker fang man erst nach dem Jahre 1989 zu sprechen und im Jahre 1997 wurden die Ermittlungen neu aufgenommen. Die Schuldigen entgingen der Strafe, denn sie waren nach dem Abschluss der Ermittlungen schon tot. Seit 2010 erinnert in Postelberg an das Massaker eine Gedenktafel, auf der steht: „Allen unschuldigen Opfern der Postelberger Ereignisse von Mai und Juni 1945.“