Obnovený špitální kostel v Českých Budějovicích se mimořádně otevírá. Lidé uvidí i obraz madony z roku 1410

„Matka Boží je zobrazena jako mladá krásná matka a Ježíš jako reálné dítě, v tomto ohledu je obraz výjimečný. Krom toho je to mimořádně krásně zpracované středověké dílo se vším všudy,“ popisuje ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec vzácný deskový obraz z počátku 15. století.

Na jih Čech se obraz dostal pravděpodobně až během husitských válek a do kostela Nejsvětější Trojice jej daroval v roce 1811 krumlovský barvíř Jakub Pechtl. Zde dílo zůstalo po celé 19. století a mimořádně se sem na pár dní opět vrací.

„Madona Svatotrojická je nejstarším středověkým obrazem zachovaným v Českých Budějovicích. V současné době je majetkem Alšovy jihočeské galerie a my si ho na krátkou dobu půjčujeme,“ doplňuje Petr Pavelec. Památkáři zároveň nechali vytvořit přesnou repliku, která v kostele už zůstane.

Obnova špitálního kostela vyšla na čtyři miliony korun. Součástí bylo i restaurování barokních fresek od malíře Františka Jakuba Prokyše z poloviny 18. století. „Náměty jednotlivých maleb odkazují k Nejsvětější Trojici, ústřední scény zpodobňují svatého Augusitana s dítětem na mořském pobřeží a Abraháma navštíveného třemi anděli. Nechybí ani znak královského města České Budějovice,“ líčí Petr Pavelec.

Milena Hajná z Národního památkového ústavu upozorňuje, že bylo celkem neobvyklé, aby špitální kostel vyzdobil dvorní malíř Schwarzenbergů. „Je nezvyklé, že pro takové místo, jako byl špitál, měli takhle luxusní kostel. Ale patří to k představě barokního člověka, kdy právě ti nuzní lidé měli při vstupu do božího chrámu rozjímat nad krásou budoucího božího království,“ vysvětluje.

Technickou zajímavostí v interiéru je původní kladkový mechanismus na stahování dřevěného barokního zlaceného lustru a věčného světla před oltářem. „V době, kdy nebyla elektřina, se takto zapalovaly svíčky, vyměňovaly a zhášely,“ doplňuje památkářka Kateřina Jiroutová.

Z věžičky bude opět znít zvon

Kostel Nejsvětější Trojice získal zpět i svůj hlas. Z šestiboké otevřené vížky se bude příležitostně ozývat obnovený dvacetikilový zvon z bronzu, který roku 1946 ulilo českobudějovické zvonařství Rudolfa Pernera. Jeho ovládání je podle stavebního technika Davida Říhy celkem složité. „Je tam nová kůže, na které je zavěšeno srdce, a jsou tam nová ložiska. Zvon je plně funkční, máme povinnost často zvonit, aby kůže neztvrdla, s čímž bývá problém, protože i tak banální záležitost jako zazvonit se ukazuje býti řemeslem,“ přiznává.

V sakristii kostela je nově malé muzeum. „Máme tady nejrůznější malby, barvotisky a drobnosti, které v minulosti věřící věnovali kostelu. Je tady jedna rozměrná vitrína, které vévodí obraz Nejsvětější Trojice. Ten je pro nás zajímavý tím, že původně byl součástí hlavního oltáře,“ ukazuje Milena Hajná.

Kostel na Pražském předměstí v Českých Budějovicích si teď můžou po mnoha letech zájemci znovu prohlédnout. Sobotní prohlídky už jsou obsazené. Další se uskuteční od pondělí do neděle. Potom bude kostel přístupný jen při zvláštních příležitostech.

Čtěte také

Odkryté fresky, nové prostory, zrenovované varhany. Kostel sv. Prokopa na strakonickém hradě je opravený

Starobylý špitálek sloužil hlavně pro izolaci lidí s nakažlivými chorobami. První zmínky o něm pocházejí z roku 1371. „Zřejmě sloužil pro nemocné leprou, později v něm byli lidé nakažení morem nebo cholerou. O tehdejší podobě se ale bližší informace nedochovaly,“ uvádí Petr Pavelec.

Současná podoba je z let 1513 až 1515. Při barokních přestavbách v letech 1763 až 1779 se kostel dočkal rozšíření. Původně uvnitř byla jedna velká místnost, kde zůstávali nemocní pohromadě, až během barokní přestavby vznikly čtyři místnosti.

Během 19. století se z morového špitálu stal chudobinec. V této podobě sloužil až do poloviny 70. let minulého století. Uprostřed bydlely ženy, v severní části žili muži. Mezitím začali komunisté bourat okolní Staré město. Původní zástavba ustoupila panelovým domům a většina staveb a hospodářských stavení šla k zemi. Uvažovalo se dokonce i o demolici celého špitálku.

Poslední mše se v kostele Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích konala v květnu 1971. Od té doby zůstával veřejnosti nepřístupný. „Zanedbaný objekt spolu s přilehlou budovou někdejšího špitálu převzal v roce 1977 do své správy předchůdce Národního památkového ústavu – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, které v letech 1979 a 1980 provedlo rozsáhlou stavební obnovu. Další oprava proběhla v roce 2015 a v letošním roce jsme dokončili restaurování špitálního kostela,“ uzavírá Petr Pavelec.