Oběť, nebo vrah? Soud se stal lidovým divadlem s množstvím pikanterií o jednom tragickém manželství

To byly samé kavárny, biografy, tančírny, nové botičky, šatičky, kabelka. Ale kde na to brala peníze? Karel Hanika byl sice vážený válečný hrdina, ale se svým platem 1 400 korun měsíčně nemohl splnit vysoké finanční požadavky krásné manželky.

Hildina matka Františka Charvátová se nechávala vydržovat od movitějších mužů, a k tomu tlačila i svoji dceru. Není divu, že se Hanikovi vývoj jeho krátkého manželství nelíbil, a konflikty propukaly takřka denně. Začal si proto psát deník, který nadepsal: „Mé manželství, jeho vznik a neštěstí. Napsáno k vysvětlení a výstraze druhým.“

Manželství výměnou za vraždu

Tchyně začala dceru navádět, aby se s ním rozvedla, on ale o tom nechtěl ani slyšet. Co by tomu řekli lidi, kdyby se člověk v jeho postavení rozvedl? A co kariéra? Přes to všechno Hildu miloval a chtěl si ji udržet za každou cenu.

Matka, která se živila prováděním nelegálních potratů a svými výdělky vypomáhala dceři, proto přišla s jiným nápadem. Ať prý Haniku sprovodí ze světa některý z dceřiných nápadníků. Třeba její 18letý bratranec Honzík Veselý, který na ní mohl oči nechat.

Osudová propustka

Společně začaly Veselého zpracovávat. Slíbily mu dobře placené zaměstnání v jedné z brněnských bank a namluvily mu, že Hilda je nešťastná žena, které Hanika ubližuje. Konečné slovo padlo 26. srpna 1923 při jejich společné procházce lesem.

Dne 3. září 1923 se Veselý vydal do Boskovic, kde byl kapitán se svojí jednotkou na cvičení. Nechal si ho zavolat a řekl mu, že je jeho žena Hilda vážně nemocná. Kapitán se zachoval předvídatelně. Požádal svého nadřízeného o mimořádné volno a vydal se s Veselým na cestu domů. Na nádraží šli zkratkou přes pole…

Prý dárek pro manžela...

Tělo našel náhodný kolemjdoucí. Smrtelná rána v hlavě, druhá v hrudníku. Obě přišly zezadu a zblízka. Kapitán měl u sebe doklady, vyšetřovatelé proto rychle zjistili, proč a s kým večer odešel. Údajně nemocnou Hildu doma nenašli, po flámu vyspávala v nějaké cizí posteli. Zjistili ale, že si před dvěma měsíci pořídila pistoli.

Majitel obchodu jí zbraň nechtěl prodat, protože neměla zbrojní pas. Marně se ho snažila přesvědčit, že ji chce koupit manželovi jako dárek k narozeninám. Nakonec pro ni pistoli pořídil doktor Herman, který kvůli Hildě požádal o rozvod. Šlo o stejnou ráži, jakou měla vražedná zbraň. Se svými zjištěními vyšetřovatelé konfrontovali Hildu i její matku a zatkli je.

A co víc, Jan Veselý byl zatčen u svého bratrance ve vsi Selec u Trenčína, kde se po vraždě ukrýval. Ve stodole u domu byla nalezena i vražedná zbraň. U výslechu byl velmi překvapený, když mu oznámili, že nebyl zdaleka jediný nápadník.

Chtěly, aby se zabil

Všechno přiznal. Z Boskovic se prý třikrát vrátil, protože nenašel odvahu. Obě ho ale vždy znovu přemluvily. Po činu pak nebyly vůbec rády, že ho vidí. Dokonce mu nadiktovaly dopis na rozloučenou.

Zemřu. Zastřelil jsem ho, protože ji mám rád. Chtěl jsem jí pomoci.
Jan Veselý v dopise na rozloučenou

Soudní proces pod dohledem tiskem zmasírovaného národa byl vším možným, jen ne objektivním hodnocením spáchaného skutku. Bylo to především pětidenní lidové divadlo, které slibovalo veřejné praní špinavého prádla s množstvím pikanterií jednoho tragického manželství.

Po porodu dostala milost

Hlas lidu žádal trest smrti především pro Hildu Hanikovou, a soud ho vyslyšel. Její matka Františka Charvátová odešla s 20 lety těžké žaláře, zostřeného jednou za čtvrt roku půstem a v den vraždy temnou komorou. Skutečného vraha, devatenáctiletého Jana Veselého, odsoudili k těžkému žaláři na pouhé tři roky.

Hilda ve vězeňské nemocnici porodila dceru Naděždu, které se ujal jeden z obhájců. Rozhodnutím prezidenta byl její trest zmírněn na 15 let, po třech letech ve vězení ale zemřela na tuberkulózu. Bylo jí 25 let.