Obce na Šumavě mají obavy, že jim kůrovec zničí vánoční strom

„Měli jsme tady několik smrků přímo ve středu náměstí, které jsme mohli zdobit, ale teď už máme jen jeden jediný, který není napaden kůrovcem,“ popisuje starostka Volar Martina Pospíšilová. „Doufám, že kůrovec nám dovolí ještě několik let tento strom zdobit,“ dodává.

„Pokud tím vánočním stromem je smrk, tak určitá pravděpodobnost, že bude napaden kůrovcem, existuje. Vždycky ale záleží na okolnostech, v jakých podmínkách ten strom roste a jestli je v dobré kondici. To je to nejdůležitější, aby zůstal zdravý a dokázal se ubránit nejen kůrovci, ale i dalším patogenům, které útočí na každý živý organismus,“ říká odborník na ekosystémy Jan Kozel o pravděpodobnosti, že kůrovec napadne vánoční strom v centru nějakého náměstí nebo návsi.

„Záleží také na tom, jak daleko je strom od lesa, kde by mohl být nějaký zdroj kůrovce. Kůrovec se pohybuje aktivně pomocí křídel, ale je ověřeno, že během jedné sezony překoná maximálně jednotky kilometrů. Může ale dojít k nějakému vzdušnému proudu, který ho přenese dále,“ dodává.

Jako náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava dostává Jan Kozel poměrně často otázky o nebezpečí kůrovce. I tentokrát připomíná, že stromy - včetně vánočních - mohou kromě kůrovce napadnout houby nebo savý hmyz.

Může je oslabit i sucho, ale také výměšky psů. „Pokud by docházelo k nějaké hodně velké kontaminaci psí močí, může to strom oslabit. Hlavní je kondice a odolnost toho stromu,“ připomíná Jan Kozel.

Osamoceně rostoucí stromy sice působí zdravě, ale uvnitř v dobré kondici být nemusí. „Solitér má pochopitelně rychlejší růst, pro nás je hezčí, protože je krásně zavětvený, ale když se s ním manipuluje, je větší nebezpečí zlomu,“ upozorňuje zkušený lesník František Štěrba.