Občas jsem si zámek v Kostelci pohladil. František Kinský ctí předky a nedá dopustit na vlastní cihlu

Celé jméno hraběte zní: Maria František Jan Emanuel Silvestr Alfons Kinský z Vchynic a Tetova. „V každé rodině bylo nějaké jméno, které se opakovalo. Velké rodiny měly většinou nějakého svatého, takzvaného přímluvce, my máme Marii, takže všichni máme ve jménu Maria.“

Nádherná matka připomínala hada

František Kinský si velmi váží svých předků. Jeho tatínek Josef Kinský se narodil v roce 1913. Nejdřív se o něj starali vychovatelky, pak domácí učitel a po dosažení desátých narozenin ho rodiče poslali do internátní školy v Alpách do Bavorska. Tak to bývalo zvykem. Jeho starší bratr jel dokonce až do Švýcarska. „Kromě nejstaršího, který po svém otci převzal správu rodového majetku, každý musel vyrazit do života jinam. Můj otec zakotvil v Ústí nad Labem, takže zámku v Kostelci si moc neužil. Musel pracovat, žádné poflakování,“ vypráví František Kinský.

Ve speciálu Zámecké léto zavzpomínal i na svou matku a její výchovu. „Byla laskavá, ale současně přísná. Připomínala hada – útočila bez vyzvání. Ale těch hadích útoků jsem zažil naštěstí jen pár,“ vypráví s úsměvem a popisuje ji: „Byla nádherná a na svou dobu vysoká. Myslím, že můj otec měl velké štěstí. Měla krásný tmavý oči – což byla jediná. Její barva očí se v našem rodě nikdy neprosadila, to jí bylo trochu líto.“

Dozvěděl se také, že byla vychovávaná velmi přísně, nesměla projevovat emoce, žádné změny nálad. „Nikdo ji nesměl říct, že je hezká, aby náhodou nezpychla. Pohřbila syna a já ji neviděl plakat.“

15 fotografií

Vystěhováni ze zámku

Po únoru 1948 byl jeho otec souzen ve vykonstruovaném politickém procesu a skončil v jáchymovských uranových dolech. František Kinský v té době žil s maminkou u dědečka v rodovém sídle v Kostelci nad Orlicí. Bylo jim povoleno obývat pouze dvě místnosti, ale v roce 1951 byli vystěhováni úplně.

Čtěte také

Zámek Františka Kinského v Kostelci nad Orlicí přežil války, znárodnění i éru výzkumu prasat

Přes odpor orgánů památkové péče a kulturní veřejnosti byly do hlavní zámecké budovy umístěny provozy vznikajícího Výzkumného ústavu pro chov prasat. Na konci 80. let minulého století byl zámek téměř před zhroucením. „Můj otec byl trochu pesimista. Až když přišly restituce, možnost dostat zámek zpět ho zaujala. Obešel starší sourozence, ti ho nechtěli, tak si ho vzal na sebe a začal spravovat,“ vypráví hrabě.

Všichni si přejí mít se dobře. Je ale důležité si uvědomit, že to nejde samo. Přeju Čechům, aby pochopili, že nemají věřit každému slibu. Protože slib vás nic nestojí. Zato dar ano, na to musíte mít.
František Kinský

Navázal na tradice Kinských v Kostelci a rozhodl se postavit úplně novou cihelnu a pálit cihly z vlastní hlíny. Z výtěžku z prodeje chtěl platit opravu svého zámku. Půjčil si závratných 50 milionů korun a dal se do práce. „V té době mu bylo 80 let. Kostelecká cihla je pořád úžasná, drží si vysoký obsah železa, proto je červená. Rád jdu kolem pece, a to si člověk musí sáhnout. A ta cihla – když na ni poťukám, to musí zvonit.“

Převzetí správy zámku

František Kinský během svého života vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval jako projektant, asistent produkce a režie v České televizi, a pak na dlouhý čas zakotvil u reklamy. Správu rodového majetku po svém otci převzal v roce 2003. Dnes bydlí v budově naproti zámku, v bývalých hostinských pokojích.

František Kinský|foto:Martin Čuřík

Zámek stojí uprostřed krásného anglického parku mezi 200 let starými stromy, nad srázem nad řekou Orlicí. A před jeho kdysi hlavním průčelím, dnes obráceným na východ, najdete i specifické jezírko. „To je výmysl mé babičky. Nechala ho vybudovat u takového horizontu. Asi jí přišlo, že by v tom místě mohlo hezky vypadat. Byla tedy asi první, která nechala postavit jezírko s nekonečným horizontem,“ usmívá se hrabě.

U svého rodinného sídla pořádá i různé kulturní akce. Zámek v Kostelci nad Orlicí můžete navštívit během léta denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin. Když budete mít štěstí, provede vás i někdo z rodiny Kinských a ukáže vám 14 místností. Za pozornost stojí zámecká knihovna s více než 6000 svazky.

Kdo jako první ‚zkomolil‘ jméno Vchynský na Kinský? Jaký byl jako dítě? Jaký kus nábytku nesmí doma chybět? Má na zámku televizi? Kdy naposledy přijel k zámku kočár tažený koňmi? Kdo byl u nich naposledy vyzván na souboj a kvůli čemu? Ptal se Patrik Rozehnal. Poslechněte si letní speciál Zámecké léto.