O oběti kořalky i požáru na svatební oslavě založeném ze msty vypráví kronika z Velké Chyšky

Velká Chyška je uvedena v urbáři Strahovského kláštera z roku 1410, třetím nejstarším dochovaném urbáři v Čechách. „V té době zde byl rychtářem Jan Rubáš. Co se týká poddaných, byli ve Velké Chyšce hospodáři Václav, Filip, Ondřej, Selma, Nikl, Tandler, Hanuš, Petr, Beneš, Martin, Mužík a další,“ uvádí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Matriky obce jsou uloženy v oblastním archivu v Třeboni, ale pocházejí až z roku 1718. Starší knihy shořely při požáru roku 1720, který zničil faru a kostel.

Velmi cenným historickým pramenem je podle Aloise Sassmanna Pamětní kniha fary Velká Chyška, která má tři díly a zaznamenává celou řadu zajímavostí. „Například je tam napsáno, že 3. dubna 1894 se slavila svatba zdejšího souseda Emanuela Hladílka. Když se večer všichni hosté odebrali do hostince a oddali se taneční zábavě, vypukl v témž hostinci požár. Panovala všeobecná domněnka, že byl založen ze msty. Jak se píše, shořelo obydlené stavení, sláma a obilí na půdě, pak šaty, nábytek i husa na vejcích a prase v chlívku,“ cituje badatel.

Kronika přináší také zprávy o vraždě v Chyšce pod názvem Oběť kořalky, záznamy o francouzském vojsku, místní poště, stavbě nového kostela roku 1898 i robotě a také text takzvané písně rebelantské z doby, kdy v Chyšce propuklo povstání.

Z místních osobností Alois Sassmann zmiňuje faráře Viléma Aloise Ondráčka, spisovatele, překladatele, regionálního badatele a historika. „Ten za druhé světové války jako klášterní kustod ukryl v chyšetském farním sklepě nejcennější archiválie. Byly to tisky, rukopisy ze Strahova, včetně převzácné Jarlochovy kroniky z roku 1215. To je druhá nejstarší kronika v Čechách po Kosmově a jen o vlásek unikla zkáze. Takže Velká Chyška ochránila kulturní památku,“ vypráví.