Nové jihočeské moře vyhnalo obyvatele z domovů předčasně. Lipno se kvůli oblevě naplnilo vodou dřív
65 let od předčasného napuštění jihočeské přehrady Lipno uplynulo 17. února. Vodohospodáři sice chtěli umělé jezero napouštět až od 1. března 1958, příroda ale rozhodla za ně. Prudká obleva jim udělala čáru přes rozpočet a Lipno se začalo rychle plnit o dva týdny dříve.
O stavbě přehrady na horním toku Vltavy se uvažovalo už na konci 19. století. Tehdy ale zůstalo jen u plánů, mimo jiné i proto, že majitelé pozemků odmítali poskytnout svoji půdu.
Plány na stavbu vodního díla znovu ožily po druhé světové válce, rozhodnutí padlo v roce 1946. Projekt stavby schválily komunistické úřady v roce 1952. Jeho autor, společnost Hydroprojekt Praha, navrhl postavit dvojici na sebe bezprostředně navazujících nádrží – vodní díla Lipno I a Lipno II.
Výstavbě přehrady paradoxně napomohl i poválečný odsun původního německého obyvatelstva, nebylo totiž třeba řešit majetkoprávní vztahy k pozemkům.
Na 17. únor 1958, tedy den, kdy prudká obleva začala neplánovaně plnit Lipno, zavzpomínal před časem pro Českou televizi frymburský pamětník Emil Krol. Obyvatele domů v budoucí zátopové oblasti velká voda překvapila. „Věděli jsme sice, že se budeme muset odstěhovat, ale nikdo nevěděl pořádně, co bude. V únoru přišla obleva, v noci nás tatínek vzbudil, že musíme někam na kopec, že máme vodu po postele. Zapřáhl žebřiňák, maminka naložila to nejnutnější a odjeli jsme,“ vyprávěl.
Čtěte také
Už tehdy ale Lipno splnilo jeden z úkolů, pro které bylo vybudováno – přehrada zadržela jarní tání a zachránila Český Krumlov před ohromnou povodní.
O rok později popsal Lipno ve své reportáži redaktor Československého rozhlasu Vladimír Vácha: „Stovky turistů přijíždějí dnes, kdy píšeme rok 1959, na Lipenskou přehradu. Stavební práce jsou už dávno skončeny, hráz v šířce 282 metrů přepažila údolí do výše 26 metrů. Za ní se rozlilo nové jihočeské moře, které už zatopilo téměř čtyři a půl tisíce hektarů půdy. Od května brázdí jeho hladinu dvě velké motorové lodě.“
Tehdy to byly jen nesmělé turistické začátky, dnes je to právě turistický průmysl, který celou lipenskou oblast živí. S rozlohou 4870 hektarů Lipno dosud zůstává největší vodní plochou v Česku.
Související
-
Obyvatelé i chataři bojují proti masové zástavbě u Lipna. Petici podepsaly skoro tři tisíce lidí
Obavy ze zničení krajiny i kvality vody v nádrži mají někteří obyvatelé a chataři u Lipenské přehrady. Investoři v dalších letech plánují více než deset velkých komplexů.
-
Hladina přehrady Orlík je o deset metrů níž než obvykle. Ukázaly se základy starých domů
Zatopené domy, mlýny i vodní elektrárny mohou vidět lidé u přehrady Orlík. Hladina nádrže je totiž deset metrů pod běžným stavem. Na místa jezdí turisté i pamětníci.
-
Opuštěný hřbitov ve vesničce Hodňov u Lipna obnovují nadšenci. Vztyčili desítky starých náhrobků
Manželé Hůlkovi obnovují spolu s dalšími dobrovolníky zaniklý hřbitov v Hodňově u Horní Plané. Chtějí také vytvořit expozici, která připomene vysídlené obce v okolí Lipna.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Agrofert zažaloval ministerstvo zemědělství. Chce zvrátit, že musel kvůli Babišově střetu vrátit dotaci
-
50 hodin v USA. Americká cesta premiéra Petra Fialy krok za krokem
-
Jako když se Krteček staral o orla. Malá Jana babybox už viděla a všechno ví, kromě svého data narození
-
‚Porvat se‘ pro dobrou věc. Vojáci se utkají v charitativních zápasech na pomoc veteránům