Nová kamna zatočí s plísněmi, vlhkostí a chladem
První únorová cesta za teplem vedla do Žaltic u Velešína do jednoho vesnického stavení, po desítky let vytápěného klasickým ústředním topením se starým univerzálním kotlem.
Obyvatelé statku, unavení věčnou vlhkostí, plesnivými rohy a chladem v ložnici, dozráli k rozhodnutí doplnit kotel ještě dalším topidlem instalovaným v nejvíce obývané části domu. A protože v obytném výměnku je krom ložnice také kuchyně, padla volba na kombinaci sporáku s kachlovými kamny.
„Na spotřebě paliva se to nijak výrazně neprojevilo. Možná protopíme o pár polínek za zimu víc, ale v objemu dřeva a uhlí, co spolyká kotel, to nemá moc význam,“ svěřuje se paní domu Marie Bicková. S manželem se věnují chovu krav a po práci hledají doma klid a pohodu. A k pohodě patří teplíčko.
„Všude na všech zdech tu byla plíseň, ta zmizela do čtrnácti dnů, co jsme poprvé zatopili v kamnech,“ říká paní Marie, která tančí s pánví kolem plotny, na které syčí vločkové placičky. Ostatně změna způsobu přípravy jídla je další z novot, které do životního stylu rodinné farmy vneslo nové topidlo.
„Ta elektrická trouba, co tu mám, za poslední čtyři roky, kdy topíme doma v kamnech, byla zapnutá asi čtyřikrát. Spíš ji používám, jako odkládací plochu,“ směje se Marie Bicková a vrství na upečené placičky jablečnou zavařeninu.
Ohřívání versus sálání
Výměnek na statku v Žalticích zaujal i odborníka Víta Peška, se kterým na cesty za teplem vydáváme. „Tady můžeme dobře srovnat dva principy vytápění. Radiátory ohřívají vzduch, který prostě v nedokonale izolovaném prostoru uniká, a s ním i teplo. Zatímco kamna sálají, a tepelné záření neuniká spolu se vzduchem. Navíc kamna, svým zářením ohřejí samotnou konstrukci domu,“ vysvětluje Vít Pešek nad porcí placiček s jablečným pyré.
K pochvale hospodyni pak přidává soudní znalec v oboru individuálních topidel ještě jeden vedlejší efekt vaření na dřevě: „Tím, že se ve sporáku topí při vaření, spotřebovává se vzduch, bez vzduchu, totiž jak známo, není ohně. Proto se ale musí víc větrat a to znamená konec vlhkosti a plísní v rozích.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.