Nenápadná obec ukrývá renesanční hostinec i stopy po uhlířích. Chotýčany lákají na bohatou historii i nové naučné stezky

17. červen 2026

Chotýčany mezi Českými Budějovicemi a Ševětínem mají bohatší historii, než by se na první pohled mohlo zdát. Návštěvníci tu najdou renesanční zájezdní hostinec, stopy po uhlířích i novou naučnou stezku.

Na první pohled nenápadná obec mezi Českými Budějovicemi a Ševětínem skrývá hned několik zajímavých příběhů. Chotýčany vznikly už ve středověku, první písemná zmínka o nich pochází z roku 1378 z listiny císaře a českého krále Karla IV.

Z návsi je za příznivého počasí vidět až na Šumavu včetně vrcholu Boubín. Obec byla původně osadou uhlířů, kteří v okolních lesích po staletí pálili dřevěné uhlí v milířích. Pozůstatky jejich práce jsou v krajině patrné dodnes. Poslední milíř tu podle historických záznamů vzplál ještě v roce 1908.

Významným objektem obce je bývalý zájezdní hostinec, dnešní dům číslo 17. Budova je kulturní památkou a po citlivé rekonstrukci si zachovala renesanční podobu. Na průčelí se dochovala sgrafitová psaníčka, která připomínají význam hostince na někdejší obchodní trase.

Od 18. století vedla přes Chotýčany císařská silnice spojující Prahu, Linec a Terst. Další důležitý impuls přinesl rok 1873, kdy do obce dorazila železnice. Dodnes zde stojí původní nádražní budova i novější železniční stanice na trati mezi Českými Budějovicemi a Prahou.

Chotýčany dnes

Přestože mají Chotýčany necelé tři stovky obyvatel, společenský život je zde velmi aktivní. Významnou roli hrají dobrovolní hasiči, kteří se vedle soutěží podílejí také na pořádání kulturních akcí.

Obec navíc nedávno vybudovala novou naučnou stezku. Děti po ní provází skřítek Dubínek, který seznamuje návštěvníky s místními stromy, houbami, rostlinami i zvířaty. Součástí trasy je také vyhlídkové místo s pohledem směrem k Zámek Hluboká a Hosínu.

Novinkou je také workoutové hřiště s fitness prvky, které vzniklo u nové cyklostezky spojující obec s vlakovým nádražím.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.