Nemocí z povolání fagotisty je bolest krční páteře, někdy má také strach o své uši

Fagotista Jihočeské filharmonie Pavel Budín
Fagotista Jihočeské filharmonie Pavel Budín

Při zkouškách vyhlašuje přestávky a musí mít dokonalý přehled o tom, kdo přijde do práce. Už 35 let působí u Jihočeské filharmonie Pavel Budín. Je zde nejen hráčem na fagot, ale také zastává funkci takzvaného inspektora orchestru.

„Stane se, že někdo zaspí, je nemocný, musí ošetřovat děti. Pokud je to možné, hlásí mi to předem a já se pak snažím sehnat náhradu. Budějovice ale nejsou plné muzikantů, kteří by měli volno, takže je to obtížné. Oslovuji učitele základních uměleckých škol nebo členy orchestru divadla, ale je to otázka štěstí, jak se trefím do náplně práce ostatních. Někdy seženu hráče při druhém telefonátu, jindy telefonuji pětadvacetkrát a pořád nikoho nemám,“ popisuje Pavel Budín úkoly inspektora orchestru, které s sebou nesou trochu stresu a adrenalinu.

Jeho hlavním úkolem je ale hrát na fagot. Tento nástroj váží čtyři a půl kilogramu, takže se pořádně pronese. „Když potom sedíme šest hodin na zkoušce, je to dost velká váha. Je tedy třeba ji rozložit, aby nebolela krční páteř. Používá se popruh, který váhu fagotu rozloží na ramena, protože jednou z nemocí z povolání fagotisty je bolest krční páteře,“ říká.

Dále mohou trpět záda a při některých zkouškách také uši. „To se stává u programů, kde je hodně žesťů. Žesťoví hráči totiž sedí za námi a vlastně nám hrají přímo do ucha. Někdy je to hodně nepříjemné. Já doufám, že ještě trochu slyším,“ vysvětluje s úsměvem.

Zdravotní potíže spojené s hraním na hudební nástroje se ale podle něj v orchestrech často řeší. „Různé nástroje mají takové držení, že je tělo zkřivené, vytočené do nepřirozených úhlů, takže je to potřeba trochu kompenzovat cvičením. Já navíc jezdím denně na kole, což podle mého názoru také pomáhá,“ dodává.

Všechny díly pořadu Co dělají najdete ZDE.