Největší synagogu v maursko-románském stylu vybudoval stavitel Emanuel Klotz na konci 19. století

Monumentální stavbu v maursko-románském stylu vybudoval stavitel Emanuel Klotz na konci 19. století. Jeho projekt ale nebyl první, původně měla být postavena v severském novogotickém slohu. Stavbu financovali především členové místní židovské obce. Náklady se dle pamětního listu vyšplhaly k 141 tisícům zlatých. A velkolepá budova mohla pojmout až 2500 osob. Z toho vyplývá, že plzeňská židovská komunita byla nejen bohatá, ale i početná.

Průčelí zdobí dvě pětačtyřicetimetrové věže a dispozice svatostánku je trojlodní. Interiér je zdobený rostlinnými motivy a jsou v něm i varhany. Sál má vynikající akustiku.

Po nacistické okupaci se nad synagogou i jejími věřícími začala stahovat mračna. Velká část obce byla odvlečena do Terezína a dalších koncentračních táborů, budova sloužila jako sklad zabaveného židovského majetku a později i jako dílna na opravy uniforem německých vojáků. Na rozdíl od jiných synagog však nebyla zničena.