Nejstarší meteorologická stanice je v Klementinu. Počasí ale sledoval už i Kosmas ve své kronice
Nejstarší pravidelné záznamy o počasí pocházejí z někdejšího pražského kláštera Klementina. O vybudování tamní hvězdárny se zasloužil německý jezuitský kněz, fyzik, astronom, matematik a meteorolog Joseph Stepling.
Nesledoval jen nebeská tělesa, ale také měřil tlak, teplotu a srážky. Systematická meteorologická měření zavedl roku 1752. Protože jsou ale v dochovaných datech mezery, za počátek kontinuálního klementinského měření je považován až rok 1775.
Počasí sledoval ale už o mnoho let dříve kanovník a děkan pražské kapituly Kosmas ve své kronice. Zmiňuje se o povodních, vichřicích a mrazech. Píše například o tom, že zima v letech 1090 a 1091 byla teplá a bez sněhu, zato o rok později udeřily tuhé mrazy.
Po Kosmovi přišla řada dalších nesystematických pokusů, o kterých se dochovaly zmínky v dopisech, kalendářích nebo farních kronikách. Klementinské měření povětrnostních podmínek je tedy nejdelší kontinuální měření ve střední Evropě, které je pro moderní vědu ojedinělým a nesmírně cenným zdrojem informací o vývoji klimatu za posledních 250 let.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
