„Nejsem studovaný teoretik, ale pracující praktik,“ říká o sobě fotografka Tereza Burianová
„Svůj první foťák jsem dostala ve svých pěti letech. Byl sice fejkový (zkrátka nic moc), ale i tak jsem ho milovala,“ říká k prvním krůčkům svého fotografování mladá talentovaná fotografka Tereza Burianová z Českých Budějovic a dodává: „Stále ještě v tomto věku nemohu říci, že bychom byli s foťákem nerozlučná dvojka.“
To přišlo až později, zhruba před rokem a půl. Tehdy si podle svých slov pořídila fotoaparát hlavně pro to, aby prý fotila kytičky a zátiší. Pak přišla náhlá změna a stala se umělkyní v pravém slova smyslu. Našla si totiž téma, kterému se mnoho lidí vyhýbá, homosexuální páry a jejich problémy, soužití i radosti.
Její tvorbu je možno charakterizovat slovy: Něco mezi dokumentem, stylizovaným dokumentem a podobně.
Tereza Burianová je přirozený talent, ovšem navzdory tomu nešla studovat fotografii, ale design a propagační výtvarnictví. Pořád prý po škole běhala s foťákem a tak ji vedení školy požádalo, aby pro instituci fotila díla mých spolužáků. Takže získala praxi fotografa.
„Takže nejsem studovaný teoretik, ale pracující praktik,“ dodává Tereza Burianová.
Co nejraději fotografuje?„V srdci mám reportážní fotografii. V ní je totiž veškerá pravda, nestrojená, čistá pravda,“ dodává fotografka. Svými díly už zaujala jak veřejnost v Českých Budějovicích a na jihu Čech, tak i další regiony. Její nadcházející výstava v cyklu Duše nezná pohlaví začne 23. května 2015 právě v Českých Budějovicích. Poté se z ní stane výstava putovní a spatří ji lidé v Praze a Brně.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
