Nejpočetnější masopustní průvod chodí v Milevsku. Nechybí v něm bába s nůší, párkař či medvědář
Masopust na jihu Čech byl především záležitostí venkova; ve městech se většinou konaly jen bály a maškarní plesy. Výjimkou je Milevsko na Písecku, kde prožívání karnevalu bylo a je opravdu bujaré.
Zdejší průvody se patrně vyvinuly ze středověkých lidových her. V nynější podobě se datují od roku 1862, a jsou tedy nejstarší doloženou masopustní tradicí v jižních Čechách.
Konec masopustu v Milevsku od nepaměti slavili průvodem masky Bakuse, jehož oděv byl vycpán hrachovinou. Byl vezen na voze a napájel se pivem. Jeho průvod tvořily komické figury – hrobaři, kostelník, kněz, smuteční zpěváci, ministranti a kdesi vzadu bláznivý člověk, který šel „s křížkem po funuse“.
Postupně se přidávaly další masky. Pořádání této akce bylo pro účinkující zvláštním vyznamenáním a bylo vyhrazeno jen milevským občanům.
Díky úsilí Maškarního sdružení došlo v nedávné době k oživení milevských maškar. Většina masek není zakoupena v obchodech, ale je výsledkem fantazie a práce těch, kdo v nich jdou.
K typickým současným maškarám patří – vedle zmiňovaného Bakuse – bába s nůší, dlouhán, párkař, holiči, medvědář, slepičí farma a řada dalších. V průběhu let se objevují stále nové a nové.
V roce 2016 dokonce počet masek přesáhl dvanáct set. Milevské maškary tak byly zapsány do České knihy rekordů jako nejpočetnější masopustní průvod.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
