Nejmenší dům v Praze stojí v Anežské ulici. Kdysi prý sloužil jako nevěstinec

4. únor 2021

V pražské Anežské ulici stojí nejmenší dům v metropoli. Je široký pouhých dva a čtvrt metru a dřív sloužil jako nevěstinec. Vznikl v roce 1853. O téměř deset let později, v roce 1862 byl doplněn o další, třetí část. Myšleno počtem místností na hloubku domu. Architektem byl Josef Liebel. Dnes existuje už jen průčelí původního domku, přes něj se vchází do zadního traktu, který je obydlený.

Anežská ulice a nejmenší dům natřený nazeleno

Ulička, v níž dům stojí, bývala dříve druhým vchodem do dvora domu U Křikavů v Řásnovce. Až během staletí se průchod proměnil na obytnou místnost, v níž jistá dáma provozovala přes čtyřicet let, až do roku 1922, nevěstinec.

Anežská ulice míří od Haštalského náměstí k areálu Na Františku. Ulice nese jméno po Anežce České od roku 1870. Na Haštalském náměstí objevíte kostel svatého Haštala. Patřil k nejstarším farním centrům na území Prahy a je jediným chrámem v Čechách zasvěceným svatému Haštalovi.

Kostel svatého Haštala

V klášteře svaté Anežky České na druhém konci Anežské ulice, sídlí jedna z expozic Národní galerie v Praze. Vystavuje středověké umění v Čechách a střední Evropě mezi lety 1200 a 1550. Anežský klášter býval klášterem klarisek a minoritů. Patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Založila ho ve 30. letech 13. století přemyslovská princezna Anežka Česká, spolu se svým bratrem králem Václavem I. Do nově zbudovaného kláštera záhy vstoupila a žila tam v čele řeholní komunity až do své smrti.

Praha má i další rekordy

Ale abychom se vrátili na začátek. V Praze objevíte nejen nejmenší dům v Anežské ulici, ale i další zajímavé rekordy. Nejhlubší stanicí metra v Praze je s 53 metry Náměstí Míru na trase A. Největším pražským náměstím je Karlovo náměstí. S rozměry 130 na 510 metrů je největším nejen v metropoli, ale i u nás v republice a dokonce i jedním z největších v Evropě.

Nejstarší nádraží stojí v Dejvicích, v provozu je od roku 1830. Původně tam začínala nákladní Lánská koněspřežka, po které se vozilo hlavně dřevo z Křivoklátských lesů. Za první republiky nádraží využíval prezident Masaryk pro cesty do lánského zámku. Nejdelší pražskou ulicí je ulice Strakonická. Ujedete po ní 15,5 kilometru. Začíná na Smíchově a končí na hranici metropole. Cestou protíná pět pražských čtvrtí.

Spustit audio