Nejen pracovnu prezidenta, ale i osobní předměty jeho manželky uvidíte v Benešově vile v Sezimově Ústí

11. květen 2026

Benešova vila v Sezimově Ústí na Táborsku se opět otevřela návštěvníkům. Letos poprvé pod správou Husitského muzea v Táboře, které památku na začátku roku převzalo od Úřadu vlády České republiky. Do vnitřních expozic se zájemci mohou dívat každý den kromě pondělí.

Návštěvnický okruh začíná v pavilonu Edvarda Beneše, volně pokračuje procházkou přilehlým parkem s hrobkou až do vily Benešových, která byla v Sezimově Ústí postavena v letech 1930 a 1931. S využitím audioprůvodce si návštěvníci na jednotlivých stanovištích vyslechnou informace o prezidentském páru, historii vily a okolí i vystavených exponátech.

„V letošní sezoně mají návštěvníci poprvé možnost spatřit původní instalaci prostoru malé pracovny. Mohou tu obdivovat interiéry z 30. let minulého století,“ doplňuje kurátorka Jitka Vandrovcová z Husitského muzea.

Ve vile je zároveň sezónní expozice, která představuje soukromý život Hany Benešové. „Už třetím rokem Národní muzeum připravilo sezónní výstavu V soukromí paní Hany, takže návštěvníci mohou opět spatřit šaty paní Hany, župan a řadu drobností,“ potvrzuje kurátorka.

V areálu Benešovy vily v Sezimově Ústí se konají i mimořádné akce. Jednou z největších bude Zahradní slavnost, která se uskuteční ve čtvrtek 28. května. Zahraje Swing Band Tábor, správci nabídnou komentované prohlídky i prezentaci prezidentovy „aerovky“.

Sezóna v Benešově vile v Sezimově Ústí trvá do září. Památka je otevřena každý den kromě pondělí od 10 do 17 hodin. Park si zájemci mohou projít i v pondělí.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.