Nejen počasí a kultura, v kronice Kvildy má své místo i poznámka o lysohlávkách

18. duben 2020

Rokem 2009 začínají zápisy, které do kroniky šumavské obce Kvilda zaznamenává Dana Zývalová. Úkol převzala po své sousedce, které také věnovala úplně první poznámku.

„Údajně každý kronikář by měl o sobě něco napsat a moje předchůdkyně Jarka Vávrová to neudělala, tak jsem úvodní text věnovala jí. Snažila jsem se s jejím souhlasem popsat její život a tuhle kapitolku splnit za ni,“ říká.

Pak přidala dovětek o sobě. „Že se s paní Vávrovou znám shodou okolností více než třicet let, navíc jsme patnáct let sousedky, takže obrazně řečeno se kvildská kronika posunula pouze o pár desítek kroků,“ prozrazuje.

Když se své předchůdkyně ptala, čemu by se měla v kronice věnovat, dostala odpověď, že určitě rozvoji obce. „To je určitě pravda. Když se sem lidé vrací po několika letech, tak všichni komentují, jak se vesnice zvětšuje, jak moc se tady staví,“ komentuje Dana Zývalová.

Zápis z každého roku má v kvildské kronice nějaké úvodní téma. Zde se Dana Zývalová snaží zachytit to, co jí připadá za uplynulých dvanáct měsíců velmi důležité. V zápiscích z roku 2014 tak třeba psala o otevření centra umění, které vzniklo na místě bývalého ošuntělého penzionu.

První kronika Kvildy shořela, druhá se ztratila. Teď tu kronikářka začne psát už do šesté knihy

Kronikářka obce Kvilda Dana Zývalová

Šumavská obec Kvilda bývá na počátku nového roku zasypaná sněhem. Právě počasí patří k tématům, která se pravidelně objevují v místní kronice. Tu v posledních letech píše Dana Zývalová.

Dalšími kapitolami jsou počasí, rozpočet obce a zprávy z jednání zastupitelstva, kulturní a sportovní akce i informace o obyvatelstvu. „To je také velmi zajímavý údaj, protože se bohužel ukazuje, že od roku 2010 dochází k poměrně významnému poklesu. V 2010 měla Kvilda 185 trvalých obyvatel, v roce 2016 už jen 133,“ dodává Dana Zývalová.

Kroniku obce Kvilda ještě doplňuje kapitola nazvaná zajímavosti. „Tam se snažím vtěsnat to, co považuji za zajímavé a jinam se to nehodí. Například: Na podzim můžeme na pastvinách v okolí Kvildy sledovat sehnuté postavy, které pozorně prohledávají terén. Důvodem jsou malé houbičky, které se jmenují lysohlávky a které obsahují alkaloid psilocybin. Ten se využívá jako lék v psychoterapii, ale i jako halucinogenní droga,“ čte Dana Zývalová s tím, že přesně tohle považuje za zajímavost, která se také může zapsat.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.