Nee Nee Na Na Na Na Nu Nu – podivný název, ale instrumentální hit!
K protagonistům první poloviny další přehlídky Vlídných tónů ze všeho nejvíce patřily nadsázka a humor, což naznačuje už jméno kapely Dicky Doo and the Don´ts. Její příběh začíná u muže jménem Gerry Granahan.
Ten pracoval v jednom rádiu a také zkoušel štěstí jako zpěvák. Uměl skvěle napodobit hlas Elvise Presleyho, a tak byl využíván pro jakýsi zkušební předvýběr písniček pro Elvise Presleyho. Ale sám jako zpěvák měl také jistý úspěch. Především s písničkou No Chemise, Please.
Na hitparádě se Gerrymu Granahanovi docela dařilo i s další skladbou Click Clack, kterou pokryl pseudonymem Dicky Doo and The Don´ts. Úspěch singlu vedl k tomu, že Granahan vytvořil kapelu z reálných muzikantů. A ta rychle dosáhla úspěchu s instrumentálkou s nonsensovým názvem Nee Nee Na Na Na Na Nu Nu.
Čtěte také
Skupina pak ještě nějaký čas existovala. Natočila několik singlů a také dvě alba, která vyšla v roce 1960. Ačkoliv v případě singlů se jednalo o zpívané songy, na albech lze najít převážně instrumentálky – a příjemné, jak budete moci ocenit sami.
Podobně se můžete potěšit instrumentálkami kapely Royaltones z Dearbornu v Michiganu. Ozdobou této čtyřčlenné party byl hlavně velmi dobrý saxofonista řeckého původu George Katsakis, jehož nástroj dominoval většině nahrávek Royaltones.
Jenom z jedné instrumentálky této kapely byl hitparádový úspěch, ze skladby Poor Boy, Chudý chlapec, v roce 1958. Flamingo Express byl už jenom malý hit. Obě instrumentálky za sebou zařadíme.
A přidáme také trojici chytlavých instrumentálek kapely Champs, včetně slavné Tequily.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
