Nedostatek společenských kontaktů i nižší vzdělání jsou spojené s větším rizikem rozvoje demence

„Studie ukazují, že až ve čtyřiceti procentech můžeme rozvoj nemoci ovlivnit my sami. Týká se to rizikových faktorů, které už většinou známe, a můžeme je tedy měnit například zdravým životním stylem nebo svým chováním k sobě,“ říká Blanka Tejkalová.

Mezi nejzásadnější rizikové faktory pro rozvoj demence řadí neléčené nemoci, vysoký krevní tlak, neléčenou cukrovku, vysokou hladinu cholesterolu v krvi i neléčené deprese.

Roli hraje dokonce vzdělání. „Lidé s vyšším vzděláním si budují takzvanou kognitivní rezervu, a ta je potom určitým nástrojem, jak se vyrovnat se změnami na mozku. Samozřejmě pokud nemám vysokou školu, ale mozek trénuji a učím se nové věci, tak to také pomáhá,“ vysvětluje.

Rozvoj demence souvisí i nedostatkem společenských kontaktů, ztrátou partnera v pozdějším věku, nadměrnou konzumací alkoholu, poraněním mozku či znečištěným ovzduším. „Dlouhodobý pobyt ve znečištěném prostředí může poškodit mozek. Jsou na to také různé studie,“ uvádí Blanka Tejkalová.

Prevencí je zdravý životní styl. „Pravidelný pohyb snižuje možnost metabolických onemocnění a zlepšuje celkový stav. A když sportujeme třeba s kamarádkou, věnujeme se nějaké kolektivní aktivitě, jsme ve společnosti a udržujeme kontakty, je to skvělá prevence proti demenci,“ připomíná sociální pracovnice.

K tomu by se měl přidat vhodný jídelníček. „Nevařit si průmyslově zpracované potraviny, nepít slazené nápoje a tak dále. Je to opravdu jednoduché. Když se nad tím člověk zamyslí a vklouzne do toho stereotypu, velmi to prospívá jeho zdraví a je to součástí prevence,“ dodává Blanka Tejkalová.