Vladka z Rychvaldu|Krásný poslech všem co nespí. Jsem z Místku a doma se mluvilo český, ale babička a děda mluvili nářečím. V nářečí které se používalo Místku kdysi psal František Směja i básničky. Jedná vyšla v kalendáři asi tak v roce 1934 a dědovi se tak moc líbila, že si přál aby se moje sestra (tenkrát 13 letá) ji naučila zpaměti a přednesla ji na jeho narozeniny, že dostane finanční odměnu. Básnička se jmenuje Jak Mokroša zly duch honil. A je hodně hodně dlouhá. Naučila jsem se jí se sestrou i když jsem o dost mladší. Je to příběh jak šel prodat krávu, pak si dal pivo a domu došel až v noci přes les kde ho zvuky strašily. Báseň začíná slovy : Mokroš hladko vyholeny a svotečně vystrojeny stojí s krovu u chalupy, borok už je cely hlupy jak mu roba pořad přikazuje něch ve Frydku nělabuje. Zastavuje robě mlynek. Přecaj viš źech něni synek, abych nevěděl jak předať. Jak dobytka budě malo tisíc by sa urvať dalo... A. jak ho zvuky v lese prřipiteho děsily modlil se: Pani Mario Frýdecka, dyť sme všecky tvoje děcka, pros za mě u Boha syna by hřišnika něhodneho zbavil ducha pekelneho...A končí pěkně : Než v dědině zhasly světla Mokroščina staro mětla, která na potinku stala, bidny život dokonala. Sestra se jí učila v roce 1967 na dědovy 65. básničku obě umíme dodnes.
Jaroslav |Dobrý večer,
bydlím sice v Blansku, ale když přijedu do své rodné obce Krumvíře, tak prakticky mluvím nářečí hanáckého Slovácka,jak se tomu oficiálně říká. Princip je v tom že většina sloves končí na ú,nebo ů.(nesů,hrajů,majů,vařijů atd.) Ale na nářečí tak moc nezáleží, hlavně když tam žijů dobří lidé ....A toto i jiné nářečí se aspoň jednou za dva roky svým způsobem propaguje na tzv. folklorní slavnosti Kraj beze stínu. A na závěr bych vás chtěl velmi pochválit jak vysoce profesionálně moderuje tuto noční linku a navíc k tomu všemu jste krásná Žena. Děkuji.
Jana Jirkov|Tož dobrý večér p. Lucie aj všeci posluchači NL! Jak jsem naznačila úvodem, mně se velmi líbí nářečí moravské, které tak ráda slýchám když volají posluchači z celé Moravy a moc ráda ho vždy slyším když opakují v televizi mé oblíbené Slovácko sa súdí aj nesúdí. Taktéž se mi líbí Brněnské hantec. Díky posluchači p. Pavlovi ze Židlochovic, který často volá do NL jsem od něj pochytila pár zajímavých slovíček z hantecu, tak třeba, že postel je betla, hokna je práce a augle jsou oči. Na Velikonoce jsem od posluchačů pochytila názvy pomlázky - mrskút a šmigrust. Tímto všem posluchačům za to děkuji. A zajímalo by mě, zda je pravda, že v hantecu slovo debrecinka znamená děvče, já měla vždy za to, že se takhle jmenuje šunka, tak třeba mi na to dnes večer někdo z posluchačů dá odpověď?... Tak sa všeci mějte špicově:)
Bohumír Šternberk|Říkají o mě že so hanák jak poleno, je nás čém dál myň co tak mlovime, na srazo spoložáku sme ze 30 ledi snad jenom dvá. V dopravnim prostředko , kdež mě ledi slešijo mlovit s mojo ženo tak se mnozi smějo a rádi nás poslochajo. Pocházin z Nákla , kosek od Litovle. Po vejiti ze zákl. škole sme se na očňáko mosele očet česke. Tak se měte.
Ladislav z Olomouce|Přeji dobrý večer všem poslouchajícím. To, že jsem z Hané, kde je hojně používán jazyk s hanáckým nářečím a u některých znalých a zvláště na hanáckém venkově se to používá né jako nářečí, ale jako osobitý jazyk. Ti, co tak mluví od narození, mají někdy problém přeladit, ale poznám kolegyni, která pracovala v státní institucí a s klienty musela mluvit spisovnou češtinou, že dokázala přeladit do hanáčtiny, když ji např. zavolal někdo z rodiny. Já nepatřím k rodilým hanákum a tak nedokážu mluvit hanácky spontálně a když si to vnitřně prohodím, jistě by se tam našly i chyby. Měl jsem to v životě rozdělené tak, že třetinu jsem žil na Moravě a když jsem přešel do Pardubic, hned si toho každý všiml, že jsem z Moravy. Dalších cca 20 rtoků jsem žil na Slovensku na Pováží, kde těch nářečí a odlišností moc není a pak jsem se vrátil na Hanou a problémy s nářečím nemám, více rozumím než mluvím v hanáčtině a tak nedopadnu jako syn, který hanákovi nerozuměl a nevěděl, co je to - reba na klacko.
Dobrou noc všem bdícím přeje Ladislav z Olomouce - anebo z Holomóce (Olomouc je ženského rodu)
Sylva|Dobrý večer, pocházím z Frýdku-Místku, nářečí jsem slyšela hlavně v dětství. Ve svých učňovských časech jsem měla kolem sebe kolegy, kteří stále opakovali stejné "hlášky" "po našemu" ale snažili se do toho zamíchat nářečí pražské. To se pořád dokola fakt nedalo poslouchat. A dodnes mi vadí když někdo říká jak se cejtí, a podobně. Po přestěhování do Brna jsem se přímo nadchla pro hantec. I když se nová slova stále tvoří, je to řeč vtipná a sympatická, jen mladým se moc nelíbí. Hezkou noc přeje Sylva.
