Neděle: Příjmení si nevybíráme, většinou
Zažili jste nějaké trable se svým příjmením? Nechali jste si i po provdání své rodné příjmení? Museli jste mít dětí tolik, dokud se nenarodil chlapec, aby se příjmení muže dál dědilo? Víte, jaký význam má příjmení, kterým se podepisujete? Pánové, dokážete si představit, že byste ve třetině svého života příjmení změnili?
První příjmení se začala objevovat nejprve u šlechticů jako přídomky. V Evropě byla už v 9. století v Benátkách, postupně se rozšířila do Francie, Švýcarska, Anglie a ve 14. století i do českých zemí.
V této době ale ještě nebylo obvyklé, že se příjmení dědila, ale naopak se přejímala po hospodářských usedlostech. Proto také historické prameny mluví o tom, že příjmení vznikla z příjmí, tedy jména po chalupě.
Povinné používání příjmení pak zavedla v českých zemích Marie Terezie. Kromě těch vztahujícím se k místu jsou také příjmení odvozená od křestních jmen, řemesel, společenského postavení, přírodnin, lidských těl nebo nejrůznějších jídel.
Dnes už jsou ale příjmení zbavena původního významu slova, od kterého vznikla. A tak jsou často i velké rozdíly mezi pravopisem a tvaroslovím. I to přináší nejednu nesnáz nebo naopak pobavení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
