Nedaleko hradu Valdštejna na Hruboskalsku v Českém ráji stával skalní hrad Kavčiny

1. říjen 2022

V Českém ráji se nachází spousta stop po dřívějším osídlení. Od jeskyní pravěkých lidí, přes keltská a slovanská hradiště až po středověká sídla. Kdo by neznal Trosky, Hrubou Skálu nebo Valdštejn. Kromě nich stávala na skalách řada dalších dřevěných staveb. Ne každou je možné považovat za hrad, někdy šlo jen o příbytky dřevařů, ptáčníků či obranné hlásky. To ale neplatí o Kavčinách, pozůstatku skalního hradu v těsném sousedství hradu Valdštejna.

Kavčiny se nacházejí mimo značené turistické stezky, vzdušnou čarou asi jen půl kilometru jihozápadně od Valdštejna. „Za normálních okolností by tady bylo přehradováno. Ale zrovna Kavčiny bych si dovolil označit za skutečný hrad. Vedle toho, že odsud máme archeologické nálezy, známe toto místo i z písemných pramenů,“ říká archeolog Jan Prostředník.

Kavčiny vznikly asi ve 14. století. Jejich existenci potvrzuje nepřímo záznam z roku 1437, kdy Jindřich z Vartemberka prodal „oba hrady“, míněno Valdštejn a Kavčiny. Roku 1440 písemné prameny o Kavčinách hovoří v souvislosti s obléháním Valdštejna.

Podle velikosti byla světnička spíš skladem

Vojska, tedy hotovost hradeckého kraje, přitáhla před svátkem svatého Jakuba 25. července. Přizvána byla i krajská hotovost boleslavská a 26. srpna přišli na pomoc i Pražené s palnými zbraněmi. Celá válečná anabáze byla ukončena po svátku svatého Václava. „Já bych to označil za takové pěkné prázdniny, které si tady zemská hotovost udělala,“ říká s nadsázkou Jan Prostředník. Když se ochladilo, vojska oba hrady dobyla, na Valdštejně vypila pivovar a odtáhla pryč.

Nalezené artefakty z Kavčin - šipky

Kavčiny stávaly na třech skalních blocích. Po dřevěných stavbách se samozřejmě nedochovalo nic než různé drážky, kapsy a záseky v pískovcových skalách. Dochovaly se ale do skály vytesané světnice, i když ne všechny. Bohužel vcelku nezůstaly ani původní skalní bloky. Pískovec byl odtěžen jako materiál pro stavbu okolních vesnic. Hrad Kavčiny totiž dobytím roku 1440 zřejmě zanikl.

Zrekonstruovat podobu Kavčin se pokusil uznávaný amatérský hradolog Zdeněk Fišera

Zrekonstruovat podobu Kavčin se pokusil uznávaný amatérský hradolog Zdeněk Fišera. Lokalitě se věnoval velmi podrobně a nakreslil dvoupalácovou dispozici hradu. Podle Jana Prostředníka by se s tím dalo souhlasit, jen pokud bychom zapomněli na měřítko na terénním náčrtu. S ohledem na velikost skalních bloků a jejich dispozici bychom zde měli věžovou bránu na půdorysu maximálně 4 krát 3 metry, stavby na prvním skalním bloku by neměly šířku větší než 2 metry a hrad by byl vhodný maximálně tak pro hobity.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.