Nebeští jezdci s výborným hráčem na foukací harmoniku (i režisérem filmového dabingu) Luďkem Koutným
V tento májový čas české televizní stanice zpravidla nasazují zdařilý film Nebeští jezdci. V roce 1968 jej natočil režisér Jindřich Polák podle románu Filipa Jánského líčícího osudy českých letců v britské RAF, v jejímž rámci bojovali jako členové mezinárodní posádky.
Tento film rozhodně nekončí nějak radostně. Na otevřeném moři plují spolu na záchranném člunu, po pádu svých letadel, vstříc mlhavé budoucnosti Študent, tedy český voják, a sestřelený německý pilot. Oba jsou na pokraji životních sil, a to je spojuje.
Závěr filmu tak výmluvně symbolizuje absurditu války – a jakoby v dáli je slyšet hlavní hudební motiv celého filmového dramatu, stejnojmenné instrumentální skladby skladatele Stana Jonese Riders In The Sky, tedy Nebeští jezdci.
Nejdříve ji uvedl ve známost zpěvák a trumpetista Vaughn Monroe se svým orchestrem, ale v roce 1960 tuto skladbu s úspěchem natočila skupina Ramrods z Connecticutu. A s brilantním textem Jiřího Brdečky získala píseň zásluhou Rudolfa Cortése i dalších interpretů popularitu v Čechách pod názvy Ďáblovo stádo, resp. Starý honec krav.
Já vás dnes, milí posluchači, ovšem hudebně pozdravím právě instrumentální verzí Nebeských jezdců a vracím se k filmu, byť ještě z jiné strany. Jméno Luděk Koutný mohou znát televizní diváci a milovníci filmu, neboť Luděk Koutný je dialogový úpravce a režisér českých znění mnoha převzatých snímků.
Mimo to je to výborný muzikant a hráč na foukací harmoniku, což mnohokrát prokázal jako člen skupiny Zelenáči a kapely Radka Tomáška, kterou vedl před časem i při jejím českobudějovickém rozhlasovém koncertu. Jako sólista natočil Luděk Koutný před 32 roky album westernových melodií i s Nebeskými jezdci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
