Našemu imunitnímu systému chybí nepřítel, proto spouští chronický zánět

Mezi střevní záněty patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Druhá jmenovaná postihuje tlusté střevo a je ve svých příznacích jednoznačnější, Crohnova nemoc může zasáhnout kteroukoli část trávicího ústrojí. „Jsou to nemoci autoimunitně zprostředkované, tedy nemoci civilizační,“ říká Milan Lukáš.

„Imunitní systém člověka byl po desetitisíce let připravován na obranu proti infekcím z nakažené vody a jídla, v posledních sto letech ale ztratil protihráče. Závažné infekce se u nás prakticky nevyskytují, dodržujeme vysoký stupeň hygieny, používáme antibiotika. Jenže náš imunitní systém svého nepřítele chce, proto si ho u některých lidí nachází v běžné střevní flóře. A zasahuje proti němu tím, že spouští chronický zánět, který postupně devastuje trávicí trakt. To je podstata idiopatických střevních zánětů. Nepocházejí z infekce, ale tělo si je samo uměle vytvoří. Bohužel tím poškozuje samo sebe,“ vysvětluje.

Výskyt Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy není nijak vysoký, jde o 25 jednotlivců na 100 tisíc obyvatel ročně, ale v posledních třiceti letech se zčtyřnásobil! Objevuje se především u mladých lidí, začíná buďto v pubertě, anebo mezi dvacátým a třicátým rokem života.

„Při kolitidě přijde pacient k lékaři rychle, protože křečovité nucení na stolici a krev ve stolici jsou tak silný příznak, že mladého člověka k doktorovi dovedou. U Crohnovy choroby, kde příznaky jsou plíživé, trvá většinou rok až rok a půl, než pacient vyhledá lékaře. Bolesti v podbřišku, únavu, průjmy, hubnutí nebo teploty dlouho přičítá něčemu jinému,“ připomíná Milan Lukáš.

S čím pacient příznaky střevních zánětů zaměňuje?

Podle gastroenterologa Milana Lukáše je může považovat za vleklé střevní potíže vyplývající z nějaké infekce, tak to ale není. „Bakteriální a virové infekce trvají krátce, léky a úprava jídelníčku rychle zabírají a onemocnění obvykle po týdnu končí, neopakuje se. Naproti tomu střevní záněty jsou dlouhodobé a provází je úbytek váhy,“ říká.

Spíše je nutné vyloučit, zda se nejedná o nádorové onemocnění, které se může projevovat obdobně. „Dále zkoumáme, jestli u pacienta nejde o funkční problémy ze stresového způsobu života. Nevolnost, nechutenství, bolesti břicha, únava, tak se projevuje dráždivý tračník, to jsou prostě nervy. A je typické, že o víkendech a o dovolené se tyto obtíže ztrácejí,“ dodává Milan Lukáš.

Jak lékaři postupují?

Pokud chtějí zjistit, zda pacient trpí Crohnovou chorobou nebo jiným idiopatickým střevním zánětem, začínají obvykle kolonoskopií. „V případě Crohnovy choroby přidáváme sono, magnetickou rezonanci nebo tomografii. Základem jsou i laboratorní vyšetření z krve a ze stolice, ta ukazují na stupeň zánětu. Na přítomnost zánětlivého onemocnění velmi dobře upozorňuje i bílkovina uvolňující se z bílých krvinek. To je jednoduchý test,“ popisuje Milan Lukáš.

S těmito nemocemi trávicího ústrojí překvapivě souvisejí i bolesti kloubů a křížové páteře, záněty oka, skvrny na bércích, afty a zvláště u mužů chronický zánět žlučových cest. Ten není léčitelný, jediným řešením je transplantace jater.

Ani Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy se nelze zbavit. Zaléčitelné jsou ale dobře a většina pacientů s nimi prožije plnohodnotný život. „Osmdesát procent pacientů s Crohnovou chorobou alespoň jednou za život podstoupí operaci, provádí se dnes ale šetrně, laparoskopicky. Mezi základní léky pak patří kortikosteroidy, imunosupresiva a biologická léčba. Tu mimochodem přivedl na svět profesor Ján Vilček, Slovák, který koncem šedesátých let emigroval do USA a v Kalifornii se pak stal držitelem patentu na první biologický lék,“ uzavírá Milan Lukáš.