Národní přírodní památka Požáry v pražských Řeporyjích láká geology. Odhaluje vývoj Země

Stratotyp je geologická lokalita, která definuje standard, typický sled vrstev hornin, které odpovídají konkrétním historickým geologickým obdobím. Stratotypy jsou určovány a schvalovány mezinárodní komisí.

Z přibližně osmi desítek doposud schválených mezinárodních stratotypů na celém světě se na území České republiky nalézají čtyři:

1. Klonk u Suchomast – mezinárodní stratotyp hranice silur-devon, přičemž se jedná o vůbec první vyhlášený stratotyp na světě v roce 1972
2. Lom Homolka v Praze-Velké Chuchli – mezinárodní stratotyp spodní hranice devonského stupně prag
3. Požáry v Praze-Řeporyjích (v bývalém lomu Požár 1) – mezinárodní stratotyp spodní hranice geologické jednotky přídolí, což je nejvyšší oddělení siluru (420 milionů let)
4. Profil černými břidlicemi želkovického souvrství u Hlásné Třebaně – stratotyp stupně aeron spodního siluru (441 milionů let zpět)

Vápenec se v lomu Požár 1 těžil pro výrobu cementu a pro chemický a sklářský průmysl. Část vytěženého materiálu byla používaná jako stavební kámen. Práce zde byly ukončeny před druhou světovou válkou. Těžba v lomu Požár 2 byla ukončena koncem 40. let minulého století.

K informační tabuli, která vysvětluje, čím je místo významné, se dostanete bývalým tunelem pro malodrážku|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

K informační tabuli, která vysvětluje, čím je místo významné, se dostanete bývalým tunelem pro malodrážku. Ta sloužila k dopravě těženého vápence z lomu k železnici Praha–Rudná.

V těsném sousedství Národní přírodní památky Požáry se nachází kamenolom Požár 3, kde aktivní těžba už také před nedávnem skončila. Pro veřejnost je ale nepřístupný. V tomto lomu je odkryt unikátní profil kompletním spodním devonem. Vrstvy zde odkryté navazují na vrstvy v lomu Požár 1 a 2. Tento sled hornin zachycuje dalších přibližně 10 milionů let vývoje Země. O budoucnosti lomu se v současné době jedná a geologové doufají, že se místo podaří zachovat.