Námaha ve vedru může být spouštěčem srdečních příhod, víc ohroženi jsou muži

19. červenec 2022

I tragicky někdy končí letní cyklistický výšlap na vrcholky Šumavy. Příčinou dvou na sobě nezávislých úmrtí mužů nad padesát let bylo srdeční selhání. Jaký vliv má nelidské horko na lidské tělo? V magazínu Zdravíčko o tom mluvil kardiolog Štěpán Havránek ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Horko nám obecně nedělá dobře a srdci a oběhu také ne. Nemusí být jedinou příčinou kolapsu, možná by se zmíněné oběhové zástavy odehrály i bez vedra, ale je pravdou, že vytrvalostní námaha v horku dokáže být spolehlivě spouštěčem poruch srdečního rytmu nebo srdečních příhod,“ říká Štěpán Havránek.

Vedro podle něj zvyšuje nároky na čerpání krve. „Srdce musí přečerpat více krve, při námaze potřeba přečerpávání ještě vzrůstá. Všechno je to akcelerované, a když je kdekoliv nějaký problém, tak se může projevit,“ vysvětluje.

Aktivity večer, odpoledne siestu

Oba případy se týkaly mužů nad 50 let. Podle kardiologa to není náhoda. „Hraje tady roli jak věk, tak pohlaví. V mladším věku způsobují oběhové zástavy spíš vrozené vady nebo poruchy přesunu iontů přes membrány srdečních buněk. Ve vyšším věku už se projevují degenerativní změny, ischemická porucha srdeční a následky životosprávy. Muži jsou náhlou srdeční smrtí ohroženi několikanásobně častěji než ženy,“ připomíná.

Do letních sportovních aktivit bychom se tedy měli pouštět s rozumem. „Horší je možná situace pro starší, už neaktivní lidi, kteří trpí vedrem doma v obýváku. Sport si můžeme odepřít, ale teplu doma neunikneme. Co tedy dělat? Odložit aktivity na večerní hodiny, na nákup chodit brzy ráno, než teplo vstoupí do ulic, odpočívat, není od věci udělat si siestu,“ doporučuje lékař.

Čtěte také

Na otázku týkající se chlazení odpovídá, že klimatizace je dvousečný problém a že prudké změny teploty nedoporučuje.

Kardiaci také v horoucím počasí pociťují malátnost z poklesu krevního tlaku. „Snižování krevního tlaku v letních vedrech souvisí s vyšší spotřebou vody. Něco vydýcháme, něco vypotíme, ve vedru se toto množství zvyšuje, klesá náplň tepen a žil a i hypertonici mají nižší tlak než v zimě. Dobrým orientačním znakem je, co to s pacientem dělá. Pokud je slabý, nevýkonný, točí se mu hlava, pak je ke zvážení snížení léků na odvodňování, samozřejmě po konzultaci s lékařem,“ doplňuje Štěpán Havránek.

Přidat vodu samo o sobě podle kardiologa nestačí, protože pocením ztrácíme i minerály. „Čistá voda nenahradí to, co ztratíme potem, je třeba přidat sůl. Nechci ale doporučovat přepíjení nebo přesolování, to může být také pro organismus škodlivé. Všeho víc, ale s mírou,“ uzavírá.

Další informace jsou k dispozici na webu rukunasrdce.cz. Celý rozhovor s kardiologem Štěpánem Havránkem si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.

Spustit audio

Související