Nad hlavou vám proletí pterodaktyl, z křoví u točny vykoukne dinosaurus

24. červen 2018

Obří loutky prehistorických zvířat ovládly českokrumlovskou zámeckou zahradu. A s nimi nebojácní angličtí badatelé, kteří se na své výpravě do historie setkají s opolidmi a primitivní kulturou.

Jihočeské divadlo uvádí před otáčivým hledištěm rodinné představení Ztracený svět. Scénář vznikl podle stejnojmenného románu Arthura Conana Doyla.

Zámeckou zahradou se prohánějí pravěcí ještěři, vzduchem létají pterodaktylové a s duněním přichází obří tyrannosaurus rex. Ztracený svět objevila v Amazonii skupinka anglických vědců, která chce na počátku 20. století přinést důkazy o prehistorických zvířatech.

„Je to takový epický dobrodružný příběh pro celou rodinu. Hodně se mi na něm líbilo, že i v tom exaktním světě potřebujeme trochu romantiky. Rozhodli jsme se udělat něco mezi Tajemným hradem v Karpatech a Jurským parkem, aby tam byl humor i napětí,“ říká režisér Petr Hašek.

Autorem scény i obřích loutek, které dosahují až čtyřmetrové výšky a sedmimetrové délky, je Ján Tereba. „Máme dvakrát T-Rexe, deset velociraptorů, pak pterodaktyla a brontosaura. Jsou to takové chodící kostry, otevírají čelist, otáčí se,“ popisuje.

Hlediště, které se točí rychlostí až 11 km/h, láká. Každé léto prodají 56 tisíc vstupenek

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově funguje od roku 1958. Na snímku zkouška představení Ztracený svět

Už 60 let se v zahradě státního hradu a zámku v Českém Krumlově točí otáčivé hlediště. V roce 1958 ho projektoval architekt a scénograf Joan Brems. Hlediště je zasazené do okolní přírody a díky obousměrnému otáčení kolem své osy umožňuje divákům vnímat děj panoramaticky.

V představení se hodně zpívá a tančí, Ztracený svět je do jisté míry muzikálem. Autorkou textů je dramaturgyně Helena Kebrtová. „Vycházela jsem ze scénáře, protože většina písňových textů je tam místo původních dialogů. Máme rádi, když píseň posune děj. Je tam několik takových průjezdních obrazů, během kterých se musí odehrát spousta věcí a je to na písni,“ vysvětluje.

Režisér Petr Hašek nezapírá ve svém pojetí inspiraci barokním divadlem. „Chceme hodně vyjít z genia loci místa a zároveň já si formálně celou inscenaci nazývám dobrodružný komedie balet, což je vlastně vrcholná barokní forma, kdy se kumulují všechny složky divadla. Takže myslím, že nejsme úplně mimo ducha této zahrady,“ dodává.

Dobrodružný příběh Ztracený svět se během léta v zámecké zahradě odehraje celkem šestnáctkrát. V září se sem diváci mohou vrátit na čtyři večerní představení.

Více o rodinném představení Ztracený svět se dozvíte v kulturním magazínu Kavárna. Dále představujeme audiopodobu knihy Hana, kterou napsala Alena Mornštajnová. Filip Černý nabídne recenzi komiksu pro děti o holčičím oddílu Záleskautky a nakonec vás pozveme na festival Okolo Třeboně.

autor: pku
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.