Na vrcholu Baba nad Vitínem je velmi staré pohřebiště s 69 mohylami. Vede k nim turistická trasa

26. červen 2026

Vitín na Českobudějovicku bývá nejčastěji spojován s velkým mohylovým pohřebištěm z raného středověku, které se nachází na zdejším vrchu Baba. K vesnici patří ale i spousta dalších zajímavostí a příběhů. Na místě to zjistil regionální stopař Petr Kubát.

První písemná zmínka o Vitínu je z roku 1459, kdy vesnice patřila k třeboňskému panství. Její náves má oválný tvar a pravidelné rozložení statků, což prozrazuje středověký původ. Historici dokonce upozorňují, že samotná vesnice je starší než silnice, která jí prochází. Když se cesta v 19. století upravovala, musela se přizpůsobit už dávno existujícím statkům.

Po staletí skrz Vitín vedla významná obchodní cesta z Českých Budějovic směrem na Tábor a Prahu. Dnes ji nahradila dálnice D3, která obec míjí, takže je tu mnohem větší klid než dříve.

Ve vsi je řada opravených selských statků, kaple svatého Jana Nepomuckého z počátku 19. století, kousek od ní zachovaná kovárna z roku 1833, která se příležitostně otevírá. Návsi dominuje budova školy z počátku 20. století, v níž dnes sídlí obecní úřad.

A okolí skrývá zajímavé příběhy. Nedaleko bývalého nádraží připomíná pomníček tragickou událost z posledních dnů druhé světové války. Osmého května 1945 zde při pokusu o útěk z transportního vlaku zahynul španělský vězeň.

„To byl vlak, který potom byl osvobozen u Velešína. Tady vlak zastavil, tři vězni uprchli, ale z dalšího vlaku, který převážel munici a německé vojáky, stráž uprchlíky zpozorovala. Začala po nich střílet. Španěl na místě zemřel, potom byl pochován v Ševětíně na hřbitově,“ říká místní badatel Erik Hieke.

Na vrchu Baba nad Vitínem jsou mohylová pohřebiště, která patří k nejcennějším archeologickým lokalitám jižních Čech. Mnozí archeologové je řadí mezi nejzachovalejší raně středověké mohylníky v Česku. Přímo nad vsí je slovanský mohylník s 69 mohylami. Ty pochází z konce 8. a z 9. století našeho letopočtu a jsou uspořádané v pravidelných řadách ve směru východ – západ.

K mohylám vede modrá turistická trasa. Na místě je i informační tabule. Asi dva kilometry severně leží další pohřebiště s přibližně osmdesáti mohylami. V celé oblasti severně od Hluboké nad Vltavou se dochovalo kolem tisícovky mohyl, což je v českém prostředí mimořádně vysoký počet.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.