Na terase můžete pěstovat marhaník, granátových jablek se ale dočká málokdo

27. listopad 2015

Marhaník je větší keř, dorůstá velikosti dva až pět metrů, má husté větve a často zkroucený kmen. Je opadavý, jeho lístečky jsou lesklé, tenké, skoro čárkovité. Má velmi pevné dřevo, které je velmi cenné pro řezbářské účely. Může se dožít až 200 let.

Mnohem známější je plod marhaníku – granátové jablko. Pod jeho tlustou a tvrdou slupkou můžeme najít šest až dvanáct pouzder, v nichž se nachází semena. Jsou obalena červenou dužninou plnou šťávy, chutí a velmi cenných látek.

Samotná semínka mají silné antioxidační účinky a využívají se v kosmetickém průmyslu, protože velmi blahodárně působí na pokožku. Účinně hydratují, vyživují a zvyšují elasticitu pleti, působí i silně antisepticky a protizánětlivě.

Nejcennější částí granátového jablka je ale šťáva a dužnina. Toto ovoce obsahuje až 77 procent vody, dále vápník, fosfor, železo, hořčík i velké množství sodíku i draslíku, vitamíny B, C a A. Skotští vědci prý zjistili, že šťáva z granátových jablek omezuje napětí a stres. Ukázalo se, že pravidelné pití džusu z granátových jablek redukuje hladinu stresových hormonů a snižuje krevní tlak.

Jak získat šťávu z granátového jablka?

Plod nařízneme, otevřeme a ukáže se nám několik semeníků se zrníčky. Ty vyloupneme lžící a můžeme z nich šťávu přímo vymačkat. Je možné konzumovat také semínka i s dužnatým obalem - takto zkonzumovaný plod přináší organismu zdravotní výhody ze šťávy i ze semínek najednou.

Marhaník si můžeme vypěstovat i u nás

Marhaník se v domácích podmínkách občas pěstuje. Někteří turisté, kteří si dovezli plody z dovolené, rádi experimentují a bývají i celkem úspěšní. Marhaník je totiž hezká okrasná dřevina, která se přes léto pěstuje venku na terasách a teprve pozdě na podzim se sklízí do světlých, ale chladných prostor, kde nemrzne.

Dopěstování plnohodnotných plodů je ale mnohem obtížnější, to už se podaří málokomu, navíc s velkou dávkou úsilí.

Kdyby si ale někdo chtěl pěstovat marhaník jenom tak pro radost, tak mu musí nabídnout teplé a slunečné místo a také na živiny bohatou půdu s vysokým obsahem vápníku.

Čtěte také

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.