Na Šumavě obnovují bezlesí. Má to pomoci ohroženým zvířatům i rostlinám

11. květen 2017
Odstraňování dřevin a obnova bezlesí na Knížecích Pláních

Na Šumavě byly před půlstoletím louky a pastviny, kde se dařilo i ohroženým tetřívkům a chřástalům. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce území zarostla a zmizely z nich vzácné druhy rostlin i živočichů. To by se teď mělo změnit, pomoci má obnova bezlesí.

Například u Skalné na Prášilsku si nyní lidé mohou všimnout velkého množství pařezů na malé ploše. „Nevzniká tady žádná holina, naopak jde o vytvoření mozaiky, kde jsou zastoupené louky a pastviny, skupinky stromů i solitérní stromy,“ říká ornitolog Správy Národního parku Šumava Tomáš Lorenc.

„Tady vidíte pařezy hlavně bříz, borovic a smrků, kterými tyto dřívější pastviny a louky zarostly, a nyní se snažíme ten prostor otevřít, aby tady mohly existovat vzácné druhy, které jsou na tyto lokality vázané,“ vysvětluje.

Tyto změny by měly prospět především kriticky ohroženému tetřívkovi a chřástalovi a také ohroženým druhům rostlin, které z území téměř vymizely. „Zmizela například arnika nebo vratička. Na tyto druhy je vázána řada druhů bezobratlých, kteří samozřejmě vymizí také. Tím, že jsme tady otevřeli tu plochu, očekáváme, že se početnost druhů zvýší,“ připomíná krajinná ekoložka Romana Roučková.

Ochranáři obnovují bezlesí zatím na čtyřech šumavských lokalitách. Podle krajinného ekologa Miroslava Černého nebudou zdaleka poslední. „Kromě Knížecích Plání, Kepelského Zhůří, Skelné a Filipovy Hutě plánujeme prořezávky na bezlesí udělat ještě na Stožeckých loukách a Jelenském údolí,“ uvedl.

Jestli se nový domov bude ohroženým rostlinám a živočichům líbit, poznají ochranáři do pěti let.